Moderní kaple plná duchovních symbolů je novou dominantou Nesvačilky na Brněnsku
Zajímavé poutní místo vzniklo teprve nedávno v Nesvačilce na Brněnsku. Zdejší Kaple Panny Marie Bolestné se stala novou dominantou obce, ve které podobná stavba dosud chyběla. Propojily se v ní tradiční postupy s digitální technologií. Kaple je nejen duchovním prostorem s řadou symbolik, ale současně také originálním architektonickým dílem.
Obec Nesvačilka, která se nachází přibližně 30 kilometrů od Brna, neměla od svého založení v roce 1715 žádnou kapli ani kostel. Místní obyvatelé museli využívat kostel v sousední Moutnici. Na kapli se začali skládat už před sto lety, ale válka i minulý režim jejich snahy hatily. Naději přinesl až nový územní plán po roce 2000 a také moutnický farář René Václav Strouhal, který se významně zasadil o prosazení záměru stavby kaple na návrší při jižním okraji obce.
Symbolickým zahájením stavby nové kaple bylo položení základního kamene, který v roce 2009 požehnal papež Benedikt XVI. O tři roky později vznikl architektonický návrh, jehož autorem byl Jan Říčný. Projekt počítal s kruhovou dřevostavbou s kamenným soklem. V roce 2014 začaly první terénní úpravy. O deset let později byla kaple dokončena a 8. května 2024 byla vysvěcena brněnským biskupem Pavlem Konzbulem.
Kaple Panny Marie Bolestné v Nesvačilce nese celou řadu duchovních symbolů. Vnitřnímu prostoru například dominuje sedm nosných ručně tesaných patnáctimetrových trámů směřujících vzhůru, tedy k nebi a Bohu. Jejich počet pak odkazuje na sedmero Mariiných bolestí. Malá okénka ve fasádě budovy naznačují Mariiny slzy. Přes ně, stejně jako stropním světlíkem, dovnitř kaple pronikají paprsky světla symbolizující naději. Podobných prvků je tu ale mnohem víc.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.






