Necháváme čas Diamu, říká ke kauze heřmanické haldy náměstek Boháč

Pane náměstku, město Ostrava nemá moc možností, jak do sporu zasáhnout. Není majitelem haldy a řešení její sanace neleží na městských bedrech, ale přesto jsme se rozhodli intervenovat na ministerstvech průmyslu a životního prostředí, aby se situací začali zabývat. Co je obsahem té vaší výzvy, té intervence směrem k ministerstvu průmyslu a ministerstvu životního prostředí?

Bezesporu se dá zkrátit do několika hlavních bodů, a to je, že nám není lhostejné, co obyvatelé Ostravy musí dýchat. Je prostě nepopiratelný fakt, že to má významný vliv na životní prostředí. A pro nás je nepředstavitelné, že po 30 letech, kdy se v Ostravě netěží, se sanace bývalých důlních a ekologických škod zastavila. Ona ta kauza vyšla na povrch před pár týdny, ale samotná technika je už od roku 2000 na té haldě, kde se v podstatě nic významného neděje. A hrozí, že může prohořet do té neaktivní části a tím pádem zde může být dvakrát větší znečištění.

My chceme zamezit jakémukoliv znečištění a ptáme se pana ministra, zda opravdu důsledně kontroluje svoji státní firmu, zda je opravdu srozuměn se vším, s tím, co se tam může dít a zda budou pokračovat a kdy. A potom taková možná drzá otázka, jak to bude vypadat za pět let. A chceme to vědět proto, abychom na rozdíl od našich předchůdců mohli kontrolovat, co Diamo dělá. Protože se nám ukázalo v naší praxi, že když tento státní podnik nekontrolujete, tak se potom můžete po pěti letech divit.

Dopis z ministerstva

A právě dneska jsem obdržel zpět dopis ministerstva průmyslu. A ta odpověď říká, že dokud neskončí jednotlivé spory, nebudeme moci aktivně pracovat a pokračovat dál. A to je něco, co chápeme. Nicméně město se nechce míchat do sporů, které si Diamo samotné vytvořilo svojí prací nebo svým postupem. Je třeba říct, že ty samotné trestní oznámení podali lidé a ředitel samotného Diama. Takže to není tak, že to je nekomfortní situace, že na ně někdo podává trestní oznámení, oni si sami je podali na své zaměstnance, což ukazuje, že ta firma není asi zcela zdravá nebo minimálně nepostupovala v očích ředitele dobře.

Pro nás to není dobrá odpověď a necháváme čas Diamu podle dohody někde do prvního týdne v březnu, kdy jam by mělo sdělit nějaké další aspoň technické postupy a poté budeme dál intervenovat na vládu a tak dále, ať se pokračuje.

V bezprostřední blízkosti haldy přímo je také velmi významná přírodní památka Heřmanický stav, což je významná ptačí rezervace, součást rybniční soustavy povodí Orlovského potoka. Pane náměstku, tam nehrozí ještě ze strany té haldy třeba kontaminace vod nebo nějaké další problémy?

Čtěte také

Heřmanický rybník. Vodní ráj uprostřed průmyslové aglomerace

Možná v této souvislosti a na shrnutí je třeba říct, že už někdy v roce 1930 a dál, postupně vznikala tato halda z osmi nebo z devíti šachet a vznikaly tam kalové rybníky, kam se přepravovaly vody z koksoven, z chemičky z Hrušova. A to proto, protože to uhlí mělo dobrou vlastnost na sebe vázat všechny nebezpečné látky a poté vlastně to vsakovalo do podloží a odtékalo to dále po vodě.

Tady toto zase naši předci asi dobře vymysleli, že si takto přirozeně udělali na tom odvalu vlastně nějaký filtr. Nicméně on se postupně nasytil. To uhlí na sebe navázalo všechny ty nebezpečné látky a dneska nám tam zůstalo opravdu už jenom to nasycené kamenivo, ale úplně vším, co bychom mohli asi jakoby si myslet. Takže já bych osobně úplně klidný nebyl.

Náměstek primátora Aleš Boháč a moderátor Vladimír Šmehlík|foto:František Tichý, Český rozhlas

Ostrava ale samozřejmě není jenom městem s ekologickými zátěžemi, ale také městem s velmi bohatou a rozmanitou přírodou. Zvelebují se městské parky, sady a podobně. Zkusme zmínit aspoň ty nejznámější nebo ty, které nejvíce ovlivňují kvalitu života obyvatel Ostravy...

Teď třeba dobíhá park u zámečku – Denisův park ve Slezské Ostravě. Nicméně z těch velkých, které znají, je podle mě Černá louka. Je to podle mě velké území, které si zaslouží svoji revitalizaci. Takže vlastně zaměřuji se na Černou louku směr právě Ema a propojit Emu přímo s centrem, protože docházková vzdálenost je tam poměrně krátká a může to být atraktivní.

Zaměřujeme se na park Benátky v Mariánských Horách, v Bělském lese jsme otevřeli Cestu vody. V tomto roce za 17 milionů tam poběží další, to je cesta nad rybníkem. Běží tam další projekty, rekonstrukce běžeckého okruhu. Myslím si, že Bělský les jsou takové plíce Ostravy. Je to přece jenom přes 700.000 m čtverečních.

Ostrava ale díky své rozmanitosti a své velikosti může pro přírodu udělat více na těch místech, co jsou mimo. Víte, v parku v centru se hádáme, jestli tam bude deset stromů nebo osm, a přitom za mnohonásobně menší peníze můžeme té přírodě pomoct jinde. Nemusí to být vždy o lidech.

Často se také hovoří o bývalé koksovně jámy Trojice ve Slezské Ostravě a některých dalších. Jaká situace je tam? Řeší se to nebo to prostě leží ladem? V jakém stavu jsou laguny po Ostramu a co bude dál s postiženým územím?

Jedna z největších ekologických zátěží Ostravy|foto:František Tichý, Český rozhlas