Nejdřív si nic nepřejí, ale pak jsou příjemně překvapení. Ježíškova vnoučata v Domově pro seniory v Krnově

„Já jsem říkal, že nic nechci, a oni pořád že něco. Tak jsem si dal let nad Krnovem. Já jsem si myslel, že to nebude, no ale ono to bylo,“ vzpomíná Karel Komínek, jak si díky Ježíškovým vnoučatům užil vyhlídkový let nad Krnovem. 

Stoletý pan Karel už po nových věcech nebaží. O svět se ale stále zajímá, sestra mu pravidelně přináší noviny. „Tam se někdy dozvím nějakou moudrost nebo nějaký vtip. To je skoro to samé někdy, že,“ směje se.

Od sociální pracovnice Lenky Vaňkové se dozvídáme, že mnozí jejich senioři si nejdřív nic nepřejí, ale pak jsou příjemně překvapení. „Že cizí člověk myslí na mě a dostane se to až ke mně. Je to ten pan tajemný nebo paní tajemná, který do toho vnese toho Ježíška. Že myslíte si na nějaká přání a ono se to splní,“ vysvětluje.

V domově díky Ježíškovým vnoučatům hraje 92letá Marianna Hudečková|foto:Lenka Vaňková, Domov pro seniory Krnov

A s Lenkou Vaňkovou se díváme na přání, která už senioři vyslovili. Je tam společný tanec, atlas psů, vlna na pletení, klec pro čtyři andulky... Uvidíme, která z nich se vyplní.

Z chodby se ozývá hudba. Na klávesy ji pro všechny v domově hraje 92letá Marianna Hudečková. Může – díky Ježíškovým vnoučatům. Rodinu má daleko, a tak jsou dárky od vnoučat pro ni ty hlavní. „Je to obrovská radost. Já bych neměla nic a to byla taková radost pro nás, že jsme si mohli říct, co bychom chtěli a že se nám to opravdu splnilo,“ říká.

Dohraje skladbu a pospíchá za parťáky, se kterými každý den hraje žolíky. A sociální pracovnice Lenka Vaňková říká, že máme předem poděkovat všem dárcům.