Jiří Tomčík: Jak jsem nezemřel v Africe. Zápisky z džungle i z nemocnice

Tato slova otevírají první část šestidílné četby z knihy ostravského cestovatele, který na přibližně sto padesáti stranách popisuje výpravu za krásami přírody Konga a Zambie. Čtyři poutníci mají vše pečlivě připraveno, nejsou to ostatně žádní začátečníci a dobře vědí, že kdo je připraven, není překvapen. Jenomže hned na začátku celého expedičního putování se stane něco, co všem změní plány a Jiřímu Tomčíkovi obrátí život doslova naruby. A to na nečekaně dlouhou dobu.

Že vypravěč opravdu v Africe nezemřel, ba co víc stále se s radostí toulá blízkými i hodně vzdálenými končinami, je opravdu především dílem pouhé náhody. Respektive souběhu několika dobrých náhod. I tak je pravděpodobné, že jeho anděl strážný měl v té době hodně opelichaná křídla, jak se musel ze všech sil snažit.

Co autor zažil, to určitě zažít nechcete. Ale jedno se popřít nedá – velmi dobře se ten neuvěřitelný boj o záchranu zdraví a života čte. Jiří Tomčík totiž o chvílích, kdy mu bez nadsázky za zády stojí smrt s kosou, píše se svižným humorem a ironií, kterou ve vztahu k sobě samému vskutku nešetří. To vše ve velmi exotických afrických kulisách, jež v závěru střídá pro mnohé neméně exotická Ostrava.

Šestidílná četba nabízí dobře napsaný dramatický příběh vedoucí od drobné chyby nadšeného cestovatele, přes neuvěřitelnou africkou anabázi boje o holý život, až po téměř lazarovský příběh návratu do života. Co víc si v letních vedrech přát.