Nová alba, o kterých ještě uslyšíte – září 2025
Pořad Hudba ze zapadlých vesnic vám každý měsíc přináší novinky ze scény world music a folku. V zářijovém vydání uslyšíte palestinské trio 47Soul, Mádé Kutiho z Nigérie, kanadskou zpěvačku Tami Neilson nebo francouzsko-malijský projekt Siraba.
Historický region Wassoulou leží na území Mali, Guineje a Pobřeží slonoviny a je spojen s unikátní kulturou tajemného bratrstva lovců. Představuje přísně elitářskou, výhradně mužskou organizaci požívající od 7. století v Západní Africe statusu nadřazenosti nade všemi kastami a národnostmi, jejíž animistický charakter nezměnil ani příchod islámu s křesťanstvím. Spisovatel John Iliffe o bratrstvu v knize Dějiny Afriky napsal: „Lovecká kultura patří k nejstarším na kontinentě. Všechno tu začíná lovem. Ale ten není pouze o zabíjení zvířat. Lovci byli první, kteří opustili chráněný svět vesnice, aby zjistili, co se rozkládá za ní. Nabyté zkušenosti o zvířatech, rostlinách a jinými národy z nich pak učinily průzkumníky, lékaře, diplomaty a mystiky. Historii Mali si bez nich vlastně nelze představit“.
Na rozdíl od okolních zemí ve Wassoulou vládnou hudbě namísto griotů výhradně lovci s loutnou donso ngoni a fantastické zpěvačky. Zvuk loutny lovce chránil při vstupu do pralesa před zlými duchy a zaručoval jim dobrý úlovek, jenomže to bylo ještě v časech šípů, a když je nahradili pušky, proměnou prošla v 80. letech také lovecká hudba. Generační vřava jí přidala na rytmické intenzitě a symbolem novosti se stala harfa „mladých“ kamalengoni, tedy upravená verze složitě naladitelné donso ngoni. Zmodernizovaná lovecká hudba se postupně přesunula z Wassoulou do malijské metropole Bamako, kde se přizpůsobila městskému prostředí, až nakonec skončila v náručí elektronických beatů. V tomhle směru ji nejvíc proslavil už nežijící průkopník Issa Bagayogo, na kterého dnes navazuje Boubacar Samake ve dvojici s francouzským elektroproducentem Damienem Vandesandem v projektu Siraba.
Pojmenovali se z úcty k umění Boubacarova otce, legendárního hráče na donsongoni Sibiri Samakeho, a na novém epíčku Dâmba Kéle / Kôngô se prastarého nástroje drží také syn. O výjimečnosti po všech stránkách moderní verze hypnotické lovecké hudby pak svědčí, že byla nahrána ve studiu Petera Gabriela a vyšla na jeho labelu Real World. Ve videoklipu můžeme vidět Boubacara Samakeho v tradičním obleku svého dědečka ozdobeného symboly moci a loveckými trofejemi, včetně lvího zubu.
Z titulu chrlička ohně se nedá vyčíst to podstatné: že kanadská zpěvačka Tami Neilson v sobě nedokáže uhasit požár žánrové nespoutanosti, takže na novém albu Neon Cowgirl se dočkáte americany, blues, gospelu nebo soulu a ve snad každé skladbě nějakého hosta. Na Novém Zélandu usazená zpěvačka boří také představu, že v honbě za country baladami ve stylu Patsy Cline nebo Roye Orbisona nemáte šanci dosáhnout na mladé publikum, protože pokud od ní uslyšíte skladbu Foolish Heart, dojde vám, že na věku posluchačů nezáleží, Tami Nielson svým úžasně procítěným hlasem sroluje všechny generace.
K albu Neon Cowril se váže hezký příběh nebo spíš autobiografické přemítání mladé zpěvačky protloukající se životem a snící o tom, jak opustí rodný Nový Zéland, přijede do Nashvillu, pomodlí se ke své patronce, kterou není nikdo jiný než slavná neonová reklama holky v kovbojském klobouku, a ta ji pomůže dostat se na podium Grand Ole Opry nebo po bok Willieho Nelsona. S příběhem Tami Nielson uvedeným na albu je to samozřejmě naopak: na Nový Zéland odjela z Kanady už jako respektovaná zpěvačka rodinné kapely The Neilsons za láskou a do Spojených států před natáčením přijala s manželem a dvěma dětmi na výlet, aby jim ukázala, kde na ní čekají tisíce fanoušků. Těsně předtím ji však postihla nebezpečná sepse a bratr Jay se stále zotavoval z těžkého poranění mozku, takže z pětiměsíční cesty po Státech se stala umělecká odysea po návratu překlopená v album Neon Cowgirl.
Není na světě tolik rodin, které si spojujeme s konkrétním hudebním žánrem. Stařešina nigerijského klanu Fela Kuti navíc afrobeat v 60. letech minulého století vynalezl a vedle nevídané energie ho napumpoval nekompromisním politickým prohlášením. Syny k ničemu nenutil, do afrobeatového rychlíku vstoupili v mládí dobrovolně a když Fela Kuti zemřel, patnáctiletý Seun převzal jeho kapelu Egypt 80 aniž by veteránští spoluhráči mrkli okem. Další syn Femi si založil vlastní a oba nesli rodinnou štafetu bez toho, aniž by je někdo podezíral z upírství. Devětadvacetiletý saxofonista a trumpetista Mádé už na společném albu s otcem Femim před čtyřmi lety naznačil, že se netouží stát další, s ohledem na jméno málem nedotknutelnou relikvií a do afrobeatu sofistikovaně zanesl hip hop, reggae, rock a experimentální jazz. Na novince Chapter 1: Where Does Happiness From? (Kapitola 1: Odkud pochází štěstí?) se do rozvíjení osobního stylu pustil s ještě větší vitalitou a s patnáctičlennou kapelou za zády. „Neuteču. Tohle je moje země. Moje kultura. Můj život,“ prohlásil Mádé Kuti a na rozdíl od globálněji zaměřeného otce se na albu věnuje analýze zkorumpované Nigérie z pohledu frustrovaného mladíka. Politiky varuje, že sklidí to, co zaseli, zatímco společnost povzbuzuje, aby tvrdě pracovala na svém štěstí a vážila si toho, co má, jinak by mohla do budoucna litovat. „Už jsem začal ztrácet nervy, ale pak mně otec řekl: Chceš jinou Nigérii? Tak se podle toho chovej. Buď aktivní a tím, kým chceš, aby byli ostatní,“ vysvětlil Mádé Kuti potřebu posunout afrobeat o další kus dál. Nejen hudebně.
S ohledem na děsivou humanitární situaci v pásmu Gaza, kde jsou zabíjeni civilisté, porušována snad všechna lidská práva a označení genocida už dávno přestalo být zakázaným slovem, by se od palestinsko-britské skupiny 47SOUL dalo čekat, že svůj elektro taneční styl shamstep nechá vybuchnout do vzteklé exploze, odrážející oprávněný pocit naprosté beznaděje. Přesto se epíčko Dualism Pt. 1 pro někoho možná překvapivě k posluchačům plíží v pochmurném downtempu a protiválečnou tématiku balí do lyriky, ze které mrazí možná víc, než kdyby 47SOUL zoufale řvali. „Přál bych si, abys mi zavolal zpátky, jestli jsi to zvládl. Doufám, že jsi jedl a doufám, že ses probudil,“ zpívají Palestinci usazení v Londýně v jímavé skladbě Ya Kho a v rozhovoru v magazínu Songlines zmiňují, že v době katastrofy a depresí nezbývá nic jiného než se upnout k hudbě, protože dokáže léčit.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.