Obžalovaným v kauze Vítkov hrozí výjimečné tresty

Podle státní zástupkyně Brigity Bilíkové pachatelé měli jednoznačně v úmyslu domek napadnout a chtěli, aby jeho romští obyvatelé uhořeli nebo se vážně zranili. Za vůdce skupiny označila Davida Vaculíka a navrhla pro něj výjimečný trest. Ve vězení by podle jejího návrhu měl strávit více než 20 let.

Podobný trest navrhla i pro Jaromíra Lukeše a Václava Cojocaru. Čtvrtému z útočníků, Ivo Müllerovi, Bilíková navrhuje trest v základní trestní sazbě - tedy do 15 let vězení. Jako jediný se k činu přiznal a projevil lítost.

Státní zástupkyně zdůraznila, že kauza Vítkov není běžným kriminálním činem. Pravicoví radikálové prý chtěli vyvolat atmosféru strachu mezi Romy a ohrozili podle ní celou společnost. Ve své řeči odkazovala na odposlechy i expertízy znalců a citovala i německého teologa.

Zmocněnec poškozené rodiny Markus Pappe zdůraznil, že obžalovaní po útoku ničeho nelitovali, ale naopak fotili policejní služebny po celém Opavsku a plánovali na ně zaútočit.

Advokát Davida Vaculíka Petr Kausta naopak obvinil trestní senát, že postupuje nezákonně a protiústavně. Svoji řeč prokládal odkazy na jiné případy, kdy Romové zaútočili na kolemjdoucí a jejich čin jako rasově motivovaný posuzován nebyl.

Advokát také zdůraznil, že obžalovaní si mysleli, že útočí na prázdnou budovu a netušili, že v ní žijí lidé. Právo posledního slova dnes budou mít i obžalovaní. Ze čtveřice obžalovaných ale zatím mluví jen dva – Ivo Müller a Václav Cojocaru.

Jednání provázejí mimořádná bezpečnostní opatření|foto: ČTK,ČTK

Proces provázejí mimořádná bezpečnostní opatření. Justiční budovu bude střeží zásahová jednotka. Strážci hlídají jak v jednací síni, tak i na chodbách soudu.

Rozsudek dnes nepadne, soud si vyčlenil na závěrečné řeči tři dny a už dříve mluvčí soudu avizoval, že rozsudek bude nejdříve v polovině října.

Jednoznačná reakce veřejnosti

Podle odborníka na projevy extremismu z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Jana Charváta je návrh na výjimečné tresty na místě. „Ten útok měl velmi specifické charakteristiky, které zatím nebyly velmi zřetelné,“ řekl Charvát.

Navržené tresty by byly podle něj do určité míry výjimečné. „Přestože po roce 1989 došlo k celé řadě útoků krajní pravice, které skončily smrtí, tak nejvyšší tresty se pohybovaly na úrovni 13 až 14 let,“ uvedl Charvát.

Soud má podle něj odstrašující účinek na celou tuzemskou extremistickou scénu. „Ještě větší účinek ale měla reakce veřejnosti, která v tomto případě byla vůči útoku jednoznačně nepřátelská. U nás se přitom poměrně často stává, že lidé nad násilím směrem k Romům přivírají oči,“ dodal odborník na projevy extremismu Jan Charvát.

Společnost hrubne

Klára Kalibová z občanského sdružení In Iustitia, si myslí, že jeden soud atmosféru ve společnosti, která obecně hrubne, nezmění.

„Protirasistické i antisemitské sentimenty už jsou součástí politické propagandy nejen krajní pravice, ale i mainstremových politických stran,“ řekla Kalibová.

Připomněla, že už v roce 2007 podlehl podobnému žhářskému útoku romský mladík a tak obrovskou publicitu jako případ z Vítkova to nemělo. Podle ní také není pravda, že pachatelé podobných útoků jsou vždy příznivci krajní pravice.

„Těch je jen pětina, ostatní jsou lidé z běžné populace. Je třeba se zaměřit na celou společnost a ne na jednotlivé excesy jednotlivých pachatelů,“ míní Klára Kalibová.