Ochránci přírody chtějí do Beskyd vrátit tis. Z hor téměř vymizel
V Beskydech by opět mohly růst tisy. Vysadit je chtějí správci tamní chráněné krajinné oblasti. Jedovatý jehličnan byl kdysi v horách rozšířený, později ale téměř úplně vymizel. O detailech jsme hovořili s Vojtěchem Bajerem, předsedou Českého svazu ochránců přírody.
Vy se na obnově tisu v Beskydech podílíte, jak by mohla vypadat?
Letos se nám podařilo po mnoha letech posbírat těch původních beskydských a blízkých beskydských tisů semínka, je toho několik kilogramů. Teď šla do školky, kde to bude bohužel trvat několik let – odhadujeme, že sazeničky se budou vyvíjet nejméně sedm let, u tisu je to dlouhé. Pak teprve půjdou do lesa. Budeme muset být trpěliví.
Proč vlastně tisy z beskydské přírody prakticky úplně zmizely?
Těch věcí bylo víc, proč tomu tak bylo. Tis má hodně ceněné dřevo, které se využívalo na nábytek nebo na speciální součástky do kovářství. Je to takové houževnaté, tvrdé a pružné dřevo, takže i třeba na luky a kuše v Anglii. Proto, když v Anglii si tis ve svých lesích zlikvidovali, tak ho dováželi právě třeba i z našeho prostoru Evropy. Toto byl jeden z důvodů.
Dalším důvodem bylo to, že je celý hodně jedovatý, a to i pro domácí zvířata, která se běžně pásla v lese. Takže i kvůli tomu mizel.
A nakonec mu rozhodně nepomohl přechod na hospodářství smrkové monokultury od 18. a hlavně 19. století, kdy ty poslední zbytky zmizely. Takže nám v Beskydech a blízkém okolí zůstalo jenom pár desítek starých stromů.
Můžete vysvětlit, čím jsou tisy pro hory prospěšné?
Kromě toho, že je opravdu hodně vzácný, je to chráněný a silně ohrožený strom v celé republice, tak je to taková součást přírodního dědictví, které chceme zachovat. Tak jde o to ho dostat zpátky kvůli pestrosti lesa, protože pestrost je to, co budeme v budoucnu potřebovat a co jsme už hodně poztráceli právě tím naším hospodařením. A nevíme, co se nám v tom lese kdy bude jednou hodit. Ta pestrost bude hodně důležitá pro to, aby ty naše lesy přežily.
Související
-
Vypěstovat sazenici jehličnanu dá dost práce. Své o tom vědí...
Než vyroste v lese strom určený k těžbě, trvá to dlouhé desítky let. Velmi důležitý je přitom vůbec první krok - vypěstování sazenic mladých stromků. Ty vyrůstají z...
-
Beskydská královna se jmenovala Tlustá Tonka
Měla prý minimálně pět set let a snad byla svého času i nejstarším stromem v Beskydech. Jedle bělokorá zvaná Tlustá Tonka byla stromem úctyhodných rozměrů. Před let...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.