Opavští fyzici zkoumají vesmírnou temnou hmotu, odhalili další souvislosti

Temné nebo taky skryté hmoty, která se vůbec nedá pozorovat a změřit, je ve vesmíru mnohem více než té, kterou známe. Cokoliv se proto zkoumá, je tak trochu dobrodružství. „Do jisté míry cokoliv, co člověk zkoumá v oblasti relativistické astrofyziky je použitelné ve sci-fi,“ říká ředitel Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě Zdeněk Stuchlík.

Co kdybychom si představili supermasivní černou díru hmotnosti miliardy našich Sluncí a nechali ji napospas temné hmotě? Můžou ji obklopit stovky i miliony menších černých děr, a jak se zjistilo, v jakýchsi prstencích podobně jako třeba kolem Saturnu. Klíčem k tomu, že to tak funguje, je právě temná hmota. „Pak můžeme testovat vlastnosti toho prostoročasu, jak se projeví na vlastnostech chování té zářící normální hmoty, která obíhá kolem černé díry,“ dodává Stuchlík.

Čtěte také

Astrofyzikům v Opavě se podařilo něco těžko představitelného. Zvážili obří černou díru

Zatím to ale nikdo neviděl, základem jsou jen výpočty. Stovky výpočtů, ukazuje na některé z nich Pavel Vrba z opavského Fyzikálního ústavu. „Tady vidíme tu klasifikaci prostoročasu, že se můžou objevit jakoby dva disky, které se tvoří z hmoty kolem černých děr,“ popisuje Vrba.

I když to může podle Zdeňka Stuchlíka vypadat jako hraní s čísly a grafy, tyto výzkumy mají, jak říká, zásadní vliv na ty nejdůležitější otázky spojené s existencí naší i celé přírody. „Problém temné hmoty je naprosto klíčový pro dokonalejší pochopení toho, jak funguje vesmír, hmota, fyzika, všechno,“ říká Stuchlík.

Vypočítané prstence kolem obřích černých děr v každém případě mění představu o tom, jak tyto útvary vypadají. A že je kolem nich mnohem rušněji, než se zdálo dříve.