Ornitologové označují v polích na Karvinsku hnízda čejek, aby je nezničila zemědělská technika

„V téhle chvíli slyšíme především skřivana polního, ale z dálky, když se zaposloucháme, tak slyšíme takové klesavé, stoupavé, zvláštní pískavé zvuky, tak to je právě zvuk té čejky chocholaté. Připomíná to trošku mimozemské zvuky nebo pokaženou vysílačku,“ říká dobrovolnice ze Slezské ornitologické společnosti Marie Hánová.

Čtěte také

Čejka chocholatá patří v Česku mezi nejrychleji ubývající ptačí druhy

Sedíme v autě na kraji rozlehlého pooraného pole u Dolní Lutyně na Karvinsku, kde by měla v budoucnu vyrůst Gigafactory. Dobrovolník Pavel Czyz bere do ruky dalekohled. Asi 250 metrů před sebou vidí několik čejek. Kdyby vyšel z auta, ptáky vyplaší.

„Když to je na velkou vzdálenost a nejsem si jistý, že určím přesně to místo, tak si to vyfotím s velkým zoomem na foťáku – a ty detaily – tam může být nějaký kamínek, nebo větší hrouda hlíny, anebo tady jsou posklizňové zbytky kukuřice, podle toho si určím, kde se to hnízdo nachází,“ vysvětluje s tím, že podle pohybu a chování musí ornitologové rozeznat v hejnu ptáků samičku.

Vyrážíme do pole označit hnízdo. Pavel zůstává u auta a naviguje přes mobil Marii podle suchých stvolů kukuřice, kterých je plné pole. Orientuje se podle toho, jak jsou ohlé. Po chvíli hledání hnízdo máme. Zeleno-hnědá vajíčka vypadají velice nenápadně. Hnízdo rychle označíme pruty zabodlými do země a jdeme pryč, aby se samička mohla vrátit a vejce neprochladla. Mladé čejky se budou líhnout během května.