Zemědělec z Dolní Lutyně zachraňuje hnízda ohrožené čejky chocholaté

24. duben 2020

Největší audioportál na českém internetu

Čejka chocholatá | Foto: František Tichý, Český rozhlas

Poslechněte si celou reportáž Kláry Křižákové

Zemědělec a ochránce přírody  Pavel Czyž  z Dolní Lutyně zachraňuje hnízda čejky chocholaté. Na polích je viditelně označuje, aby je nezničily traktory zemědělců při obdělávání půdy. Letos mu s tím dokonce pomáhali i dobrovolníci. A společně se jim povedlo zachránit na ploše 1500 hektarů 27 hnízd.

„Tady je zaseta kukuřice a tady je ten vynechaný kousek – zhruba deset metrů čtverečních, takže o nějakou velkou úrodu nepřijdeme. A hnízdo je uprostřed mezi tyčkami ve směru zpracování půdy,“ vysvětluje Pavel Czyž, který je zemědělec a ochránce přírody zároveň.

Čtěte také

Hnízdo čejky jsou v podstatě čtyři vejce uprostřed ničeho. „Hlavní důvod je asi nenápadnost, aby splývala s okolím,“ dodává Czyž. Čejky patří mezi ohroženější druhy ptáků. „Je to dáno intenzifikací zemědělské výroby a čejky jsou soustředěny na polích. Vhodné biotopy mizí a čejky nemají šanci vyhnízdit při prvním hnízdění,“ popisuje.

Druhé hnízdění pak znamená pro čejky opoždění ve vývoji a málo tukových zásob na cestu do teplých krajin. Proto je důležité označit už první hnízda. „Kdybychom hnízda neoznačili, tak by je zemědělská technika stoprocentně zničila,“ upozorňuje.

Ohraničení tvoří čtyři kolíky, které ochránce přírody ještě postříkal reflexní barvou. „I když pro lidské oko je to hodně viditelné, ptáci na to naštěstí vůbec nereagují a vůbec jim to nevadí,“ dodává zemědělec.

Pavel Czyž už v tuto chvíli bude kolíky na polích odstraňovat, zemědělské práce už by čejkám ublížit neměly. Letos se mu podařilo na rozloze 1500 hektarů zachránit 27 hnízd, což je o 16 víc než v loňském roce.

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.