V Moravskoslezském kraji máme tři pozoruhodné ptačí lokality, říká ornitoložka
První dubnový den. Právě ten je každoročně Mezinárodním dnem ptactva. Tato tradice oslavy přírody a její ochrany započala už před více než sto lety ještě za dob Rakousko-Uherska. Jaký význam má Mezinárodní den ptactva v současnosti a co se vlastně právě v těchto dnech u nás odehrává v ptačí komunitě, na to jsme se ptali ornitoložky Ivony Kneblové ze správy Chráněné krajinné oblasti Poodří.
S jakou myšlenkou vznikl Mezinárodní den ptactva a jaký smysl má dodnes?
Hlavním cílem je ukázat veřejnosti, jak je ptačí svět jedinečný, krásný, co nám jako lidem přináší a jak jsou důležití pro fungování světa kolem nás. Ale také bohužel i to, jak jsou v současné době ohroženi. Jsme v situaci, kdy můžeme v blízké budoucnosti o spoustu druhů nevratně přijít.
Čtěte také
Každý druh má v přírodě svoje důležité místo a roli, kterou si ani neuvědomujeme. Dokud nepřijde situace, která nám to nehezky ukáže. Například jako je současná gradace hrabošů na polích a loukách. Kdybychom měli dostatek ptačích predátorů, jako jsou dravci, čápi, volavky, nemusela by situace na mnoha místech být tak kritická.
Dnes je tedy důležité zdůraznit i to, že k efektivní ochraně ptactva nestačí ochrana jednotlivých druhů, jako tomu bylo v minulosti, ale nutná je i ochrana jejich stanovišť.
Na které pozoruhodné ptačí lokality může být náš kraj pyšný?
V Moravskoslezském kraji máme tři ptačí oblasti. Jsou to rozsáhlejší území počítaná v kilometrech čtverečních a dvě z nich máme blízko Ostravy. Jedna je Poodří a druhá Heřmanský stav – Odra – Poolší.
Pro Poodří je charakteristické prostředí meandrující řeky Odry a soustavou více než 60 rybníků. Vlajkovou lodí je tam moták pochop. Je to dravec, který využívá rozsáhlé rákosiny na rybnících a v okolí. A na samotný tok Odry je vázán náš nejkrásnější pták, a to ledňáček říční.
Čtěte také
Úplně jiný charakter pak má Ptačí oblast Beskydy, která se nachází v severní části Moravskoslezských Beskyd, kde ještě přežívá jeden z našich nejvzácnějších ptáků tetřev hlušec, který je velmi náročný na kvalitu svého prostředí. A výjimečným druhem v Beskydech je i puštík bělavý.
Pak máme i menší lokality, avšak neméně významné. Naprosto unikátní lokalitou jsou kozmické ptačí louky, kde byly cíleně vytvořeny rozsáhlé mokřady, které jsou na území kraje už naprostou vzácností. Počet ohrožených druhů ptáků, které se zastaví na tahu nebo i zahnízdí, je opravdu neskutečný. Takovou výjimečností je shromažďování ptáků ze skupiny bahňáků.
Jak to teď vypadá v přírodě - už k nám přiletěli všichni tažní ptáci z jihu?
Ještě ne. Říká se, že poslem jara je skřivan. Ten už je tady. Objevily se čejky, začínají se vracet čápi. Na spoustu druhů si ale ještě počkáme – nejsou tady například ještě rorýsi, vlaštovky a jiřičky.
Související
-
Na vrchol Travný v Beskydech nepovedou žádné turistické trasy. Tetřevi potřebují klid
Tetřevi místo turistů. Na vrcholu Travný v Beskydech dostanou chránění ptáci přednost před lidmi. Lesy ČR zruší všechny turistické trasy, které na kopec vedou.
-
Správná ptačí budka musí mít dobrou ochranu proti predátorům
Správná ptačí budka, aby se stala pro ptáky bezpečným domovem, musí mít dobrou ochranu proti případným predátorům. Zjara je také potřeba v budkách uklidit.
-
Vlaštovky a jiřičky. Která je která? Jak je rozeznáme?
Vlaštovky a jiřičky jsou symbolem změny počasí. Říká se, že když létají nízko, bude pršet.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.