Postavy z knihy promluví a ožijí v nové rozhlasové hře pro mládež Čajovna U oranžové kočky
Příběh plný napětí, záhad, kouzel i cestování v čase. To je nová rozhlasová hra pro mládež, která se jmenuje stejně jako její knižní předloha - Čajovna U oranžové kočky. Hra, která se právě zrodila v ostravském studiu Českého rozhlasu, kde se natáčelo, stříhalo a ladila definitivní podoba, zazní premiérově v éteru už v lednu.
Čajovnu U oranžové kočky napsala před pár lety jako knihu pro mládež a nově i jako rozhlasovou hru Eva Lenartová. „Je to takový pohádkový příběh. Jsou tam samozřejmě kouzla, ale netroufla bych si říct, že je to fantasy. Zároveň se to odehrává v reálném světě třinácti, čtrnáctiletých dětí,“ popisuje autorka.
Novou zkušenost zažil během práce na rozhlasové hře pro teenagery divadelní režisér Peter Gábor. „Pro mne jako režiséra je to první taková záležitost, pokud jde o žánr. Tak jsem se na to velmi těšil a myslím, že i herci. Po celou dobu natáčení panovala velmi hravá atmosféra,“ říká režisér.
Hra bude mít šedesát minut a vše z knihy se do ní rozhodně nevešlo. „Ale zase to dostalo ten rozhlasový rozměr a ti herci, kteří byli vynikající, dokáží do toho dát zase něco navíc. Něco, co v té knize není,“ konstatuje Eva Lenartová.
U zrodu rozhlasové hry nemohla ve studiu Českého rozhlasu Ostrava chybět ani mistr zvuku Hana Plecháčková. „Efektů máme hromadu. Protože je to kouzelnická pohádka, takže kouzlíme nejen s muzikou ale i s reálnými zvuky. A pohádku jsem netočila strašně dlouho, takže si to v podstatě velmi užíváme,“ pochvaluje si zvukařka.
Na premiérové uvedení hry Čajovna U oranžové kočky se posluchači Dvojky, stanice Českého rozhlasu mohou těšit hned zkraje příštího roku. Vedle Pavly Gajdošíkové v titulní roli Filipy uslyší v nové hře i další známé hlasy - mimo jiné herečky Veroniky Forejtové.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.