Rozhlasová výročí aneb Přeskakování mezi šestkami a jedničkami
Nejprve poskočíme o 115 let zpět, pak lehce hupneme do roku 1916 a budeme pouštět ukázky písní a skladeb z 50., 60., či 80. let, které ve fonotéce máme.
Nejdříve se přeneseme do roku 1906. To se v Brně 3. listopadu narodil Karel Melichar Skoumal, divadelní i rozhlasový režisér, spojený od 30. let s ostravskou kulturní scénou a naší hudební redakcí. Tam se v padesátých letech potkal s Václavem Bělohlavým (tatínkem autora tohoto pořadu – pozn. red.) a Miloslavem Imramovským, pozdějším ředitelem ostravského Divadla hudby.
Skoumal se jako redaktor zasloužil mimo jiné o to, že právě naše studio uchovává záznamy velké části produkce ostravské operety, která v té době prožívala pod vedením Vladimíra Brázdy zlaté časy; přesto, že reálný svět byl v první půlce padesátek často šedočerný...
V jedné z dalších nahrávek poskočíme do října 1966 – konkrétně při poslechu nahrávky Zbyňka Přecechtěla upravené pro ORO. Dlužno dodat, že Zbyněk Přecechtěl, dlouholetý hudební režisér ostravského rozhlasu, se narodil 3. listopadu 1916 v Klagenfurtu v tehdejším Rakousku-Uhersku.
Ve stejném roce jako Přecechtěl se narodil Emil Bican, pozdější významný reportážní fotograf, zejména Československé tiskové kanceláře. Pro dnešní Tóny je důležitý především jako tatínek Emila Bicana, dlouholetého sportovního redaktora a reportéra ostravského rozhlasu. Emil začínal jako technik a mistr zvuku, ale reportérská duše brzy zvítězila.
Emil Bican je náš třetí dnešní jubilant; osmdesátku překročil koncem října. Momentálně marodí a není mu zrovna hej, ale se sestřičkami ve špitále vtipkuje jakoby nic. On totiž zůstal v duši klukem, jak kdysi dávno zpíval se skupinou Ivoše Pavlíka Zdeněk Mann. Tak, Emile, všechno dobré – a držíme palce!
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.