Setkání s klavíristou Rudolfem Bernatíkem, čerstvým laureátem Ceny Jantar za celoživotní přínos

S Rudolfem Bernatíkem hovořila Dagmar Misařová
Moravskoslezské kulturní Ceny Jantar jsou unikátní odbornou anketou, při které jsou oceňováni umělci s vazbou na náš kraj. Laureátem Ceny Jantar za celoživotní přínos se letos stal profesor Rudolf Bernatík, klavírista a zakladatel Fakulty umění Ostravské univerzity, organizátor ostravského hudebního života.
Výroční Ceny Jantar pro umělce s vazbami na Moravskoslezský kraj se rozdávaly už čtvrtým rokem. Slavnost se konala poslední srpnový den v ostravské hale Gong a jednu z cen za celoživotní přínos získal legendární ostravský klavírista a pedagog Rudolf Bernatík.
Laureáti Cen Jantar za celoživotní přínos vstoupí na Jantarové schodiště slávy. Hvězdy s jejich jmény budou umístěny na Bolt Tower v Dolních Vítkovicích. Letos se objeví v sousedství hvězd výtvarníka Eduarda Ovčáčka, skladatele Milana Báchorka, fotografa Jindřicha Štreita a zpěvačky Marie Rottrové také jména scénografky Marty Roszkopfové a klavíristy a pedagoga Rudolfa Bernatíka.
Související
-
Moravskoslezské Ceny Jantar dostali Jaromír Nohavica nebo Pavla Gajdošíková
Moravskoslezský kraj zná další držitele Ceny jantar. Letos rozdali organizátoři 12 skleněných sošek s jantarem, kvůli covidovým restrikcím ale chyběly divadelní kategorie.
-
Fakultu umění Ostravské univerzity před 30 lety založil klavírista Rudolf Bernatík
Fakulta umění si připomíná 30 let od svého založení. Iniciátorem vzniku vysokého uměleckého školství byl skvělý klavírista a vysokoškolský pedagog prof. Rudolf Bernatík.
-
Ostrava má Jantarové schodiště slávy. První hvězdy mají Rottrová a Štreit
Zpěvačka Marie Rottrová a fotograf Jindřich Štreit se stali prvními, kteří odhalili na ostravské Bolt Tower své hvězdy. Vzniká tam totiž Jantarové schodiště slávy.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.