Starostové si stěžují: Lidé odmítají topit plynem

Počátek 90. let. Obce dávají velké peníze na to, aby jejich občané mohli topit i jinak než uhlím. Vesnice jsou rozkopané a z rozpočtů na to jdou desítky milionů korun. V Petřvaldě na Karvinsku dosud na plynofikaci dali přes 40 milionů. Nedávno natahali potrubí do poslední části města, kde plyn nebyl. Jenže po zdražení už lidé o plyn nemají zájem.

Dřevo na topení (ilustr. foto)|foto: F. Tichý

"Takže je otázkou, jestli je ekonomické plynofikovat všechno. Občan slibuje, slibuje, ale nesplní to a pak té ekologii dává zabrat, protože topí kdoví čím," popisuje situaci starosta Václav Holeček.

Osloveným občanům sice vadí, že čistý vzduch teď ve vesnicích opět nahradila oblaka štiplavého dýmu z komínů, ale zároveň chápavě přikyvují: Co mají lidé dělat, když plyn zdražil?

Vynalézavost lidí, čím vším lze topit, nezná mezí. "Vracejí se k uhlí, ještě se určitě dají koupit kaly. Říká se, že někteří topí dokonce pet-lahvemi naplněnými pilinami, prolité olejem. Asi se topí čímkoliv," potvrzuje starosta Petřvaldu. Na otázku, jestli obec může vůbec nějak zasáhnout, jen bezmocně krčí rameny. "Občan vás do domu pustit nemusí," uzavírá.