Úspěšnost léčby následků mrtvice je otázkou vytrvalosti a motivace, říká logopedka

Vady řeči, logopedie (ilustrační obrázek)
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Vady řeči, logopedie (ilustrační obrázek)

Cévní mozkové příhody, úrazy či poranění mozku s sebou přinášejí následné komplikace. Při návratu do běžného života mívají pacienti problémy s artikulací, porozuměním a pojmenováním věcí, ale také se čtením, psaním a počítáním. Tyto problémy řeší v praxi kliničtí logopedové.

Snahou lékařů je zmíněné problémy odstranit. Je ale rozdíl mezi logopedy působícími v nemocnici a v ambulanci. „V nemocnici pracujeme s pacienty po akutních onemocněních, úrazech a cévních mozkových příhodách. Kolegové v ambulancích pracují s pacienty, kteří jsou za nimi schopni přijet, a mají v péči také dětské klienty,“ objasňuje logopedka neurologického oddělení Vítkovické nemocnice Gabriela Solná.

U dospělých se nejvíce setkáváme s poruchami řeči právě po cévních mozkových příhodách. Pacienti nerozumí delším větám a pojmům, nejsou schopni se orientovat, mají narušenou tvorbu vět a pojmenování věcí. Poruchy s artikulací jsou zapříčiněné ochrnutím části jazyka, rtu a poruchami polykání.

Úspěšnost léčby záleží na rozsahu poškození

Někteří pacienti jsou schopni dostat se téměř na původní úroveň, vždy je to ale otázkou vytrvalosti, typu poruchy a motivace. Aby se nová dovednost udržela či znovu vrátila, je nutné trénovat opakovaně a velmi často po krátkých chvilkách. Pacient nesmí přesáhnout správnou míru. Musí udržet pozornost, aby ho cvičení bavilo a zároveň ho provozoval v častém intervalu.

Logopedická péče u dospělých a dětí se liší zejména materiály a pomůckami. „Stává se, že pacient po cévní mozkové příhodě dostane od svého protějšku slabikář, což je spíše demotivující. Pacient si více uvědomí svou poruchu a místo pomoci přichází deprese. Pomůcky musí být přizpůsobeny věku pacienta,“ vysvětluje magistra Solná.

Logopedické vady pomáhá odstranit i tato pomůcka

Nejjednodušším testováním jsou tréninky výbavnosti slov neboli jak rychle je člověk schopný odříkat určitá slova, např. zvířata nebo města. Zdravý pacient by měl za jednu minutu zvládnout vyjmenovat dvacet zvířat nebo dvanáct slov začínající na zadané písmeno.

Na základě doporučení lékaře probíhá první logopedické vyšetření a následně podle schopnosti spolupráce pacienta dochází k logopedické terapii. Ta probíhá každý den na lůžku, následně pacient odchází na rehabilitační oddělení nebo do lázní. I když už se dostane do domácí péče, dostává kontakt na nejbližšího logopeda v místě jeho bydliště. Péče v prvních měsících a prvním roce je totiž nejdůležitější.

Ne vždy si pacient svou poruchu uvědomuje

Následná rehabilitace je pak komplikovaná, protože pacientovi vlivem nevědomosti o vlastním problému chybí motivace cvičit. „Byli bychom rádi, kdyby rodina pacienta poznala příznaky co nejdříve. Mnohdy ale ani rodina neví, že jejich příbuzný prodělal cévní mozkovou příhodu. Pokud začne špatně vyslovovat a nemůže si vzpomenout na běžná slova, rodina by měla volat lékaře. Včasná péče je velmi klíčová a následky pak nemusí být vůbec žádné,“ říká magistra Solná.

Pro pacienta je velká pomoc, pokud má komunikačního partnera, který mu v jeho problému může pomoci. Vztah by neměl být učitelský, ale důvěrný a kamarádský. V rámci rehabilitace se v dnešní době používají také tablety a webové aplikace. Pozitivní vliv na rehabilitaci má i společnost domácího mazlíčka.