V noci se posouvají ručičky hodin dopředu, nastává čas 'skřivanů'

Hodiny (ilustrační foto)

Nezapomeňte si před spaním přeřídit hodinky. Před námi je poslední březnová neděle, a to znamená, že v noci začne platit letní čas. Místo dvou hodin ráno budou tři. Změna má řadu odpůrců, kteří argumentují hlavně negativními dopady na zdraví lidí. Jak to je a co dělat, abychom posun času snášeli co nejlíp?

Posun času ze zimního na letní je pro tělo hůř snesitelný, než opačná změna na podzim. Proč to tak je, vysvětluje bývalá šéfka Akademie věd Helena Ilnerová, která se zabývá studiem takzvaných biorytmů.

„Zatímco vnější sociální čas bude o jednu hodinu předběhnut, tak náš vnitřní čas ještě chvilku poběží standardně podle toho času, jak to má nastaveno a není tak jednoduché, aby se nám vnitřní čas rychle předběhl,“ říká pro Radiožurnál.

Než si tělo na nový režim zvykne, trvá i týden. Do té doby lidé můžou pociťovat únavu a kratší spánek taky vede ke stresu. Na příkladu ze zahraničí Illnerová vysvětluje, jaké to může mít důsledky. „Ukazuje se, že takové tři, čtyři dny po přechodu na letní čas vzrůstá třeba v amerických dolech úrazovost o 5 procent a do týdne je s tím konec."

Letnímu času se lépe přizpůsobují ti, kteří obecně nemají problém s brzkým vstáváním. „Skřivani, to je ten ranní typ, více snáší zkrácení noci na jaře. Sovy zase lépe snáší prodloužení noci na podzim," popisuje Karel Šonka z Centra pro poruchy spánku Neurologické kliniky 1. lékařské fakulty

Nulové úspory

Nejvíc rizikovou skupinou jsou starší lidé a děti. Třeba školáci můžou mít dočasně problém se v hodinách soustředit. „První dny to může po některé citlivější děti znamenat velkou změnu, mohou být unavitelnější, roztržitější. Je možné, že se někdy v těch prvních hodinách hůř soustředí, protože jsou ještě unavené,“ říká dětská psycholožka Václava Masáková.

Rodiče jim můžou pomoct změnu snášet líp, když je pár dní předem začnou dávat dřív spát. To samé ale platí i pro dospělé. Čtyři dny před změnou stačí chodit pokaždé spát o 15 minut dřív než den předtím, radí neurolog Šonka.

„Je potřeba již před tím nechodit pozdě spát a navyknout tělo, že se usíná včas nebo brzo. Druhá věc je nedávat si žádné závažné úkoly na ráno, kdy očekávám, že budu nevyspalý,“ dodává.

Změna času původně sloužila k šetření energie – dnes už jsou ale úspory takřka nulové. O tom, že je střídání času v současnosti zbytečné, mluvil už dřív třeba viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar. Většině firem by podle něj nevadilo, kdyby se střídání času zrušilo. S tím začátkem února souhlasil i Evropský parlament, kterým prošel návrh na změnu příslušné směrnice. Debatu o zrušení střídání času odstartovala skupina 80 europoslanců v čele s Pavlem Svobodou (KDU-ČSL).

elektroměr, měřící zařízení energií

„Z toho důvodu, že podle chronobiologů existuje poměrně velká část populace, podle některých až 20 procent, kterým to působí zdravotní potíže. Od takových těch běžných depresí, potíží se spánkem, nesoustředěnosti, která vede k dopravním úrazům, až po provokování civilizačních chorob, jako jsou srdeční potíže i cukrovka," vysvětluje Svoboda.

Zpožděné vlaky

To, jestli má posun času v dnešní době ještě opodstatnění, a jak velké dopady na zdraví lidí představuje, teď zjišťuje Evropská komise. Jaký čas by nám nakonec mohl zůstat, je zatím otázkou.

„Je důležité, k jakému datu by se to střídání zastavilo. Pokud by se to zastavilo v létě, tak budeme dál pokračovat v režimu letního času, pokud v zimě, tak bychom žili se zimním časem. I to je úkolem komise, aby zjistila, co si evropští občané přejí. Podle mých informací tři čtvrtiny lidí si přejí spíše letní čas,“ doplňuje Svoboda.

Změna času se dotkne nejenom našeho spánku, který bude o hodinu kratší, ale také třeba provozu na železnici. Cestující se musí připravit na zpoždění nočních vlaků, a to v řádu desítek minut.

„Aby se z těchto nočních vlaků nepřenášela zpoždění na ostatní denní spoje, ranní přípoje vesměs nebudou na tyto zpožděné vlaky čekat," říká mluvčí Českých drah Monika Bezuchová.

Letní čas začíná platit vždy poslední neděli v březnu a končí poslední neděli v říjnu. Od roku 1996 je to ve všech zemích Evropské unie stejné.