V Ostravě je první hvězda festivalu Colours

Některé mladé hvězdy, ať už sportovní nebo hudební, si často stěžují na únavu a nedostatek motivace. To hádám není váš problém...

Ne, to ne. Jediná věc, která mi bere energii je, když kvůli koncertům hodně létám. Ale jinak je moje energie stále na maximální úrovni. Jsem šťastný sedmdesátník, který se cítí na pětadvacet. Hudba je se mnou dvacet čtyři hodin denně. To je můj elixír, bez hudby už bych tady nebyl.

Mohl jste zblízka sledovat vývoj jazzu v posledním půlstoletí. To muselo být vzrušující?

Bylo to neustále vzrušující. A nejvíce vzrušující věc je vidět současný vzestup hip hopu v Americe. Ačkoli hip hop není tak ryzí druh hudby, to současné společné dospívání jazzu a hip hopu může přinést zajímavé věci.

Proč myslíte, že hip hop není ryzí?

V jazzu je zatím mnohem více improvizace. Ale myslím, že i v hip hopu jí bude časem přibývat. A bude zajímavé sledovat, s čím hiphopeři přijdou. Každopádně doufám, že u toho budu.

Přichystal jste pro ostravský koncert nějaký druh komunikace s publikem, jak míváte ve zvyku?

Myslím, že publikum bude reagovat na hudbu, protože teď vystupujeme společně s DJem (dýdžejem). Je to unikátní spojení, jsme první a asi jediní, kdo takhle jazz hraje.

Ve čtvrtek nás na Colours čeká bitva balkánských dechovek. Ale nedočkáme se také bitvy vibrafonů a vibrafonistů, které jste během svých koncertů občas pořádal?

Bohužel člověk, s kterým jsme ty bitvy dělali, už zemřel. Dwight Gassaway, skvělý hudebník. Nikoho, jako byl on, jsem zatím nenašel. Ale možná sem někdy v budoucnu přivedu jednu dívku, která je v těchto soubojích také hodně dobrá.

Natočil jste zhruba 90 hudebních alb. Dokázal byste si vzpomenout na každé z nich nebo třeba na jejich natáčení?

Přibližně si pamatuju všechny nahrávky, i když je to těžké. Jedním z mých vzorů byl vibrafonista Lionel Hampton, který zemřel v 94 letech. A ten natočil 134 desek. Kdybych já žil do devadesáti, to bych ještě mohl udělat nahrávek! Neříkám, že chci být jako on, ale bylo by to nádherné. Ale jsem šťastný, že i v sedmdesáti jsem tady a stále ve hře.