V Ostravě proběhl Týden vědy a techniky
V České republice dnes končí Týden vědy a techniky, který veřejnosti pravidelně na začátku listopadu zpřístupňuje veřejnosti objekty, v nichž probíhají vědecké výzkumy. Letošní desátý ročník zavítal stejně jako v předešlých letech i do Ostravy, a proto byl i v zájmu naší pozornosti. Michal Kliment se vypravil do komplexu Vysoké školy báňské v Ostravě-Porubě, která se na programu akce výrazným způsobem podílela.
"Máme tady ukázky ze všech černouhelných a hnědouhelných pánví, ropy z našich moravských naftových polí," představje Martina Polášková části expozic Geologického pavilonu Vysoké školy báňské, který v rámci Týdne vědy a techniky přichystal den otevřených dveří. Pavilon je sice veřejnosti přístupný po celý rok, komentované prohlídky jsou ale podle Martiny Poláškové z Hornicko-geologické fakulty přece jen o něčem jiném.
"Když je ta prohlídka komentovaná, tak lidem více přiblížíte konkrétní vzorek, než když člověk jenom přijde do prostoru, kde všechny ty nerosty jsou v podstatě bezejmenné."
Rozsáhlá geologická sbírka, jejíž historie sahá až do roku 1849 a zahrnuje 15 tisíc exponátů, se nachází celkem ve třech patrech. A hned přízemí obsahuje jednu ne úplně běžnou expozici. "V přízemí je umístěna sbírka uranových ložisek, která je jedinečná v tom, že jsou v ní vystaveny vzorky ze všech mineralogických a ložiskových výskytů uranové rudy u nás a na Slovensku," upřesňuje Polášková.
"Ty prostory jsou pod dohledem Státního úřadu pro jadernou bezpečnost a jsou přístupné pouze s pracovníkem pavilonu, který má hlídat čas strávený poblíž této sbírky."
Vystavené vzorky mají různý původ – kromě zemí jako Súdán, Mexiko nebo Čína se zde nacházejí i exponáty ze dna Tichého oceánu. "Našli se tam polymetalické neboli manganové konkrece, které jsou pokládány za surovinu budoucnosti. Až se dopracujeme k tomu, že budeme schopni tyto konkrece ze dna oceánu dostat, budou ty konkrece zdrojem určitých nerostů. Dokonce i Česká republika vlastní část tohoto dna, takže i my bychom z toho mohli mít nějaký zisk."
Paralelně s prohlídkami pavilonu zpřístupnila Hornicko-geologická fakulta i své laboratoře a učebny. Návštěvníci tak mohli obdivovat také expozici o historii a současnosti geodetických měření. Minulost kromě nejstarších teodolitů, tedy klasických zeměměřičských přístrojů, zastupovalo i počítací zařízení z roku 1895, jakási dávnověká pokojová kalkulačka.
"Umí to sčítat, odčítat, násobit a dělit až do řádů deseti milionů. Musí se tady nastavit čísla a jako u klasických počítaček vám naskočí výsledek," představuje starobylé počítadlo Václav Mikulenka, vedoucí Institutu geodézie a důlního měřictví. Opačný konec časové osy, tedy současnost geodetických měření, reprezentoval teodolit s integrovaným GPS.
"Jedná se o totální stanici Leica, v současné době je to světová špička. Měří s přesností půl vteřiny úhlově a nepřesnost určené délky je jeden milimetr na kilometr," dodává Mikulenka.
Týden vědy a techniky v Ostravě letos nabídl celkem 15 akcí. Kromě Ústavu geoniky Akademie věd České republiky se na nich podílely především Fakultní nemocnice Ostrava a Hvězdárna a planetárium Johanna Palisy. Právě tam týdenní program v sobotu zakončil den otevřených dveří.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
ŽIVĚ: Gól Paláta neplatí a Češi hrají stále s Finskem bez branek, Radiožurnál Sport vysílá přímý přenos
-
Jestli Rusko získá Charkov, bude to pro Ukrajinu spíš morální než ekonomická rána, myslí si analytik
-
V objetí chobotnice. Jak Ukrajina zvládá boj s korupcí?
-
Trump měl žádat ropný průmysl o miliardu dolarů na kampaň. Na oplátku slíbil rozvolnit zelené regulace