V Ostravě se představil Magnus Öström

Asi to nebude úplně snadné, ale zkuste popsat svou hudbu našich posluchačům.

Nevím jak to říct, tohle album je totiž pro mě něco opravdu zvláštního, protože je to první věc, kterou jsem natočil po smrti mého kamaráda Esbjörna Svenssona. Takže je tam spousta hlubokých emocí, smutku ale také hodně naděje a pozitivní energie. A samozřejmě atmosféra.

Esbjörn Svensson řekl kdysi v jednom rozhovoru, že to, co jste hráli v jeho triu, byl jazz. Ale už ne takový, jaký jazz býval. Mě zajímá váš názor na budoucnost tohoto žánru.

Tak to opravdu těžká otázka. Ale myslím si, že ten tradiční jazz tady vždycky bude, stejně jako tady je třeba klasická hudba. A je tady spousta interpretů, kteří se snaží udržet jazz na pódiích a odvádí kus skvělé práce. Ale jak určitě víte, je tady také hodně kapel, které mixují různé styly, protože vyrostly s jiným druhem hudby než je jazz. Do popředí jde spíš cross-over, takže nevím, jak to bude pokračovat. Budoucnost to ukáže sama.

Vrátím se ještě jednou k vašemu sólovému albu. Jmenuje se Thread of life a je to zhruba rok, co vyšlo. Jak dlouho jste na něm pracoval?

No určitě mi to zabralo víc než rok. Začal jsem trochu víc skládat asi půl roku po tom, co jsme ztratili Esbjörna. První, co jsem napsal, byla balada. Víc času na psaní jsem měl od roku 2010, to bylo na jaře a pak jsem začal spolupracovat s dvěma chlápky na nahrávce k jinému projektu a zeptal jsem se jich, jestli by se ke mně nechtěli připojit. A tak jsme si spolu zajamovali a já jsem zjistil, že nám to dobře ladí. A tak jsme šli do studia a celé to natočili.

Jaké jsou vaše plány pro nejbližší dobu. Mohou se vaši fanoušci těšit třeba na nějakou novou nahrávku?

Jasně, právě jsem uprostřed dalšího psaní hudby a doufám že ji brzy natočím. Zároveň taky pracuju souběžně na dalším projektu s jedním švédským baskytaristou, pracovní název je Libretu, a je s námi i fantastický klavírista, takže je to zábava s nimi hrát. Ale doufám, že se budu moct co nejdřív plně soustředit zase na svou kapelu.

Před pár dny vyšel doposud nevydaný materiál Esbjörna Svensson tria na desce, která se jmenuje 301. Jaký máte pocit z takového alba?

V podstatně mám z toho dobrý pocit. Bylo to sice hodně těžké, procházet znovu všemi těmi materiály... Ale na druhou stranu to byla pro mě jakási terapie, která mi přinesla spoustu pěkných vzpomínek z doby, kdy jsme společně nahrávali desky. Byla to dobrá práce. A když jsme s kolegy ve studiu mixovali hudbu, cítili jsme, že je Esbjörn s námi v místnosti a že by se mu líbilo, co tady děláme. Prostě jsem se cítil dobře.