V řadě škol přestali pomáhat postiženým dětem osobní asistenti

Problémy s financováním začaly už před rokem. Z požadované dotace dostala společnost Reditus jen zlomek. "Naše náklady jsou hrazeny v rámci grantové politiky Moravskoslezského kraje a ti nám z požadované částky 70 procent nákladů dali 12 procent. Takže místo 16 milionů jsme dostali 1,5 milionu korun," upozorňuje ředitelka Jana Kročilová. Přesto ještě v prvním pololetí roku osobní asistenti ve školách pomáhali s tím, že Reditus peníze nějak sežene. Třeba, že přispějí rodiče a také školy.

Není to tak jednoduché, upřesňuje ředitel karvinské základní školy U lesa Tomas Vlachopulos. "Neustále narážíme na nedůsledné legislativní řešení celého problému, kdy je třeba poskytovat vzdělání těmto dětem, ale nikdo nám už neřekne, kde ty peníze máme vzít."

Logo|foto:Český rozhlas

Řada škol, zejména speciálních, osobní asistenty jednoznačně potřebuje. Zvláště když skončili takzvaní civilkáři. Asistenti celodenně pomáhají při výuce, s krmením, při hygieně. Jak potvrzuje ředitelka speciální školy v Kopřivnici Dagmar Jančálková, těžce zdravotně postižené dítě se bez osobního asistenta neobejde.

"Při těchto těžkých diagnózách je osobní asistence jednoznačně potřeba. Já bych se za to strašně moc přimlouvala, protože i tyto děti mají právo na vzdělání. A kdyby měly zůstat doma, tak si myslím, že by to byl pro ně velký handicap," dodává Jančálková.

Profese osobního asistenta rozhodně nepatří k lukrativním oborům. Asistent dostane 8.000 korun hrubého měsíčně. Společnost Reditus však nedostala dotaci a tudíž požádala i finanční pomoc školy a rodiče. Odezva byla nevalná. Z 80 asistentů zůstalo ve školách 21. A možná bude hůř.

"Máme všechny smlouvy do 31.12.2005, to znamená, že jestliže nebudu mít příslib finanční, tak ani těch 21 asistentů v těch školách nebude. Ty děti nebudou vzdělávány a nebude vůbec nějaká úroveň toho školství dodržena, protože budou doma. Nemají šanci se socializovat," říká Jana Kročilová.

Existuje také možnost, že by rodiče platili za osobního asistenta víc než dosud. Momentálně za to, že jejich zdravotně postižené dítě - třeba na vozíku plní povinnou školní docházku, platí zhruba 1.000 korun měsíčně. Od nového roku by to mohly být třeba 4.000 korun. Taková částka je však pro většinu naprosto nereálná.

Řada maminek se už teď dostala do neřešitelné situace. Na osobního asistenta nemá peníze a tak dítě zůstane doma. Jeden příklad za všechny: Školačka z Českého Těšína přišla o asistenta a tudíž do školy nechodí. Maminka je před zhroucením. "Přiznala se mi, že už bere léky, v noci nespí. Bylo jí doporučeno, aby jezdila s dítětem každý den do školy až do Ostravy-Poruby nebo do Opavy, což si myslíme všichni odborníci, že to je opravdu stav k neřešení, že to není k ničemu dobré a vlastně by to ještě tu situaci rodiny zhoršilo," popisuje speciální pedagožka Hana Matlochová.

Společnost Reditus spoléhá, že s financováním osobních asistentů pomůže Moravskoslezský kraj. Společné jednání o řešení svízelné situace by mělo být do konce příštího týdne.