Velká pomoc regionu, ale i rizika. Stát zveřejnil dopadové studie ke gigafactory

12. září 2024 08:20

Skoro 13 tisíc nových pracovních míst hlavně pro lidi z regionu, tlak na zvyšování mezd nebo zvýšení vyšší kupní síly. To by měla Moravskoslezskému kraji přinést takzvaná gigafactory na Karvinsku. Alespoň to tvrdí studie, kterou si nechala zpracovat Státní investiční a rozvojová společnost.

„Vytvoří se poměrně velký tlak na transformaci průmyslu. Zóna i ty firmy, které dnes ty stávající zaměstnance zaměstnávají, na to budou muset reagovat a mzdy zvýší. To znamená, že celkově poroste prosperita regionu,“ shrnuje hlavní přínosy, které by tzv. gigafactory do Moravskoslezského kraje přinesla, spoluautor dopadové studie Jan Havránek ze společnosti AQE advisors.

Čtěte také

Zatím neznámý investor by měl nabízet mzdy vysoko nad krajským průměrem. „My odhadujeme 50 až 60 tisíc na těch základních pozicích,“ říká Havránek.

Továrna bude podle Jana Havránka přínosem pro region jen v případě, že investor bude společensky zodpovědný. „Pakliže by se tak nechoval, a opravdu by se choval jen čistě pirátsky, nestaral se o soužití občanů v obci, nebo by se například nestaral o to, jaký podíl pracovníků tam bydlí. To by vyvolalo obrovské problémy. Je velmi důležité, aby stát při jednání s investorem toto bral v potaz a do té budoucí investiční smlouvy ty parametry, se kterými my počítáme, zafixoval,“ upozorňuje Havránek.

Protipovodňová ochrana a EIA

Velké otázky u místních lidí vyvolává taky protipovodňová ochrana. Továrna na baterie pro autoprůmysl by vyrostla přímo v záplavovém území řeky Olše a Lutyňky. Před stoletou vodou by měly ochránit koridory. Studie ale nepočítala se zeleným valem, který má alespoň částečně zastínit pohled na průmyslové haly.

„Když jsem se ptal, jakým způsobem se zohledňovaly třeba i spodní vody, nezohledňovaly. Jsem zvědav na závěrečnou studii proveditelnosti, která by to měla všechno semknout dohromady. Byli jsme ubezpečeni, že EIA se obcházet nebude, že se udělá v plném rozsahu,“ komentuje Martin Bohoněk ze spolku Zachovejme Poodří prezentaci studií zástupcům obcí.

Občané Dolní Lutyně záměr odmítli v nedávném referendu. Podle starosty Pavla Buzka (STAN) se na postoji obce zatím nic nemění. „Papír snese všechno. Samozřejmě asi to dělali odborníci, takže člověk snad musí věřit těm číslům. Ale teď si to analyzujeme a ještě nějakou dobu to budeme analyzovat,“ dodává starosta.

Průmyslový areál u Dolní Lutyně by měl vyrůst na skoro 280 hektarech zemědělské půdy. Stát považuje investici za strategickou.

Spustit audio

Související