Větrná jáma Vrbice je jednou z pozoruhodných technických památek Ostravska

17. leden 2019

Řada technických památek Ostravska souvisí s těžbou černého uhlí. Připomeňme, že V Ostravě se s těžbou přestalo už v raných 90. letech. Jednou z takových průmyslových perel, které si péči památkářů zaslouží, je Větrná jáma Vrbice v Bohumíně. Ta byla prohlášena za kulturní památku České republiky už v roce 1993.

Počátek 20. století byl dobou, kdy se dbalo i na estetickou stánku technických staveb. Zvlášť pokud ležely v bezprostřední blízkosti frekventované železniční trati vedoucí z Krakova do Vídně. A také když ji nechali jako svoji chloubu postavit pánové ze Severní dráhy Ferdinandovy, bývalé železniční, v té době důlní společnosti. Větrná jáma Vrbice vznikla poměrně pozdě, až v roce 1911, a od počátku měla sloužit k diagonálnímu odvětrávání nedalekého dolu Hubert v Hrušově.

V roce 1913 byla nad jámou postavena těžní budova s ocelovou věží.  Použity byly, tak jako u mnoha podobných staveb, červené cihly. Zajímavostí je, že i další budovy, přistavěné v 50. letech, respektovaly podobu původní stavby a bylo na ně použito rovněž režné zdivo. Ovšem už bez jakýchkoli estetických prvků.

„Architektura Větrné jámy Vrbice však není jediným předmětem památkové ochrany. Cenné jsou zde také stroje. Mezi nimi zejména elektrický asynchronní těžní stroj s dosahem do hloubky 400 metrů a výkonem 100 koňských sil. Těžní zařízení bylo určeno pro jízdu do šestého patra, rychlost jízdy pro těžbu a osoby byla 4 m/s,“ říká památkář Miloš Matěj.

Jáma byla v rámci útlumu těžby uhlí zasypána v roce 1992. A hned 11. října 1993 byl Areál větrné jámy Vrbice se souborem technického vybavení prohlášen kulturní památkou. Nyní je využívána jako stanice řízeného odčerpávání důlních plynů z podzemí.

„V současné době není vzhledem k provozu přístupná pro veřejnost, a tak nejlepší možnost, jak ji vidět v celé kráse, je cesta vlakem z Ostravy do Bohumína,“ upozorňuje památkář.

Spustit audio

Související