Výbuch metanu na dole ČSM zabil 13 lidí. Od tragédie uplynulo pět let

Zanechal po sobě 13 obětí, dalších deset horníků utrpělo těžká zranění. Až na jednoho Čecha byli všichni mrtví občany Polska. Několik dalších měsíců znemožňoval přístup na místo neštěstí požár, vyšetřování na samotném místě výbuchu proto mohlo začít až s výrazným odstupem. Podle jeho finálního zjištění byl příčinou tragédie geomechanický otřes.

Čtěte také

Za tragédii na dole ČSM může přírodní jev. Vyšetřování tak končí bez obvinění

Výbuch metanu tehdy zničil dvě důlní pracoviště. Provoz dolu byl po incidentu zastaven. Organizaci záchranných a likvidačních prací převzala Báňská záchranná služba, která zmobilizovala celkem 200 záchranářů střídajících se v třísměnném provozu. V dole zasahovaly také dvě záchranářské čety z Polska.

Rozsah škod v podzemí byl nezvykle velký, což dokládá i fakt, že bezprostředně po výbuchu se záchranářům podařilo vynést z podzemí jen čtyři těla. Kvůli požáru muselo být místo uzavřeno speciálními výbuchu vzdornými hrázemi a záchranáři tam mohli opět sestoupit až po několika měsících. V dubnu 2019 vynesli z podzemí těla pěti horníků, která byla na začátku důlní chodby. V květnu pak dostali záchranáři poslední čtyři mrtvé z dobývacího prostoru, takzvaného porubu.

Z deseti zraněných skončili v nemocničním ošetřování tři horníci, prvního ale lékaři brzy propustili. Vážněji zraněný muž s popáleninami na deseti procentech těla mohl odejít do domácího ošetřování na přelomu roku, nejdéle zůstal v ostravské fakultní nemocnici polský horník, který byl popálen na 65 procentech těla. Muž strávil dva měsíce v umělém spánku, podstoupil šest velkých operací a řadu výkonů na operačním sále, domů byl propuštěn v polovině dubna 2019.

Krátce po výbuchu se v médiích objevily spekulace o tom, že se v dole manipulovalo s čidly metanu, aby nebyla příliš často přerušována těžba. Vedení společnosti OKD (důl ČSM je součástí této státem vlastněné těžební firmy) se proti takovým tvrzením ohradilo. Příčiny výbuchu se čtyři roky snažil odhalit mezinárodní česko-polský tým.

Podle jeho zjištění, zveřejněných na začátku letošního roku, byl bezprostřední příčinou výbuchu mírný otřes země při řízeném závalu: „Po geomechanickém jevu došlo k výronu metanu a jeho vznícení, přičemž následovaly tři výbuchy krátce po sobě s fatálními následky,“ konstatoval tehdy krajský policejní ředitel Tomáš Kužel. Doplnil, že samozřejmě hornická činnost je dílem člověka, ale že výbuch horníci nezavinili.

Náročné vyšetřování

Specialisté také zjistili, že při zemětřesení a mohutném výronu metanu asi padesát metrů od pracoviště horníků se takzvaný roxor, tedy kovová tyčová výztuha, namotal na ozubené kolo důlního kombajnu, který byl právě v provozu, a poté dřel o stropnici. „Vznikla jiskra, po které následoval první výbuch, horníci neměli žádnou šanci toto ovlivnit,“ konstatoval vyšetřovatel Pavel Ondruch. Kvůli tragédii tak policie nebude nikoho stíhat a případ byl odložen. Vyšetřovatel také sdělil, že to bylo jedno z nejnáročnějších vyšetřování, jaké kdy zažil. Vyšetřovatelé společně se záchranáři sfárali na místo neštěstí asi desetkrát. „Prozkoumali každý metr místa tragédie, což čítá několik stovek metrů až kilometrů,“ dodal.

Čtěte také

Jsou důlní vody rizikem pro povrch? Diamo řeší budoucnost podzemí po ukončení těžby

Památku 13 mrtvých horníků připomíná prosince 2019 v centru obce Stonava na Karvinsku žulový monument ve tvaru slzy. Více než dvoumetrové dílo sochaře Martina Kuchaře posvětil pomocný ostravsko-opavský biskup Martin David. Neštěstí také vyvolalo vlnu solidarity s pozůstalými, vznikly sbírky Nadace OKD a Spolku svatá Barbora. První z nich vybrala 2,7 milionu korun, k nimž přidala těžební firma dalších 15 milionů, peníze které byly určené pro manželky, družky a děti horníků. Spolku lidé poslali čtyři miliony korun, jež připadly jen dětem.

Pozůstalé odškodnila i firma OKD, jako okamžitou sociální pomoc vyplácela desítky tisíc korun, vyplatila také odškodnění 340.000 korun pro manželky a děti (případně i rodiče, pokud s nimi horníci žili). Pozůstalí dostávají také renty.

Uctění památky horníků

Památku horníků bezprostředně po neštěstí uctili premiéři Polska a ČR Mateusz Morawiecki a Andrej Babiš (ANO), kteří den po neštěstí přijeli do Karviné, kondolence zaslali i prezident Miloš Zeman, tehdejší předseda EK Jean-Claude Juncker nebo šéf Evropské rady Donald Tusk či zástupci církví. Na památku horníků se také během adventu v ČR rozezněly sirény a konaly se mše, například ve Stonavě a v Ostravě. V Polsku prezident Andrzej Duda na 23. prosince 2018 vyhlásil den státního smutku.

Tato tragická nehoda se stala druhým nejhorším důlním neštěstím za posledních 30 let – více horníků zemřelo jen v říjnu 1990, kdy na Dole 1. máj (Barbora) v Karviné zemřelo 30 lidí. Zařadila se také mezi vůbec největší tragédie v historii samostatné v ČR.

Důl ČSM Sever, pietní místo|foto:Michaela Danelová, iROZHLAS.cz