Vysokým školám se nelíbí vyplácení sociálních stipendií a s ním spojená administrativa

Novela školského zákona pamatuje na studenty mladší šestadvaceti let, pocházející z rodin s příjmem nižším než 1,1 násobek životního minima. Měsíčně si tak mladý člověk může přijít na příspěvek 1 600 korun, který vyplácejí univerzity. Vedení ostravských vysokých škol s novým systémem ale nesouhlasí. Například Jaromír Gottvald z Vysoké školy Báňské říká, že neúměrně zatěžuje jejich administrativu. "Je to nesystémově zařazené pod vysoké školy, aby ji vyplácely. Veškerá agenda, která je s tím vedená, by měla být vedená na městských a obecních úřadech."

Koleje VŠB-TU

Jen v Moravskoslezské metropoli navštěvuje dvě vysoké školy téměř 30 tisíc studentů, nárok na sociální stipendium má přibližně desetina z nich. Rektor Ostravské univerzity Vladimír Baar upozorňuje, že na přípravu měli navíc málo času. "Museli jsme se na to velmi rychle připravit. Studenti na to také nebyli připraveni, proto si řada z nich nestihla včas požádat, takže u nás ta výplata byla jiná v prvním čtvrtroku a jiná v dalším. Ale předpokládám, že se to teď stabilizuje a že předáme tu agendu ministerstvu práce a sociálních věcí, až přijde čas."

Změna způsobu vyplácení příspěvku ale zatím není v plánu, jak potvrzuje mluvčí Ministerstva školství Josef Beneš. "Z hlediska zatížení administrativního jako celku je určitě tento systém nejméně náročný. Samozřejmě administrativně přibývá náročnost pro vysoké školy. Je potřeba zvážit všechny faktory."

Sami studenti formu vyplácení sociálních stipendií většinou neřeší. Spíše je vítají.

Přímo v řadách mladých lidí se ovšem najdou i kritické hlasy.

Vedení ostravských univerzit se teď obává, že sociální stipendia ohrozí provoz škol. Peníze na ně totiž musejí nejprve vydat a teprve po několika měsících je dostanou zpět od státu.