Zemřel Jan Rokyta. Odešla tak významná osobnost folkloristiky

Rodák z Jasenné u Vizovic patřil mezi zakládající členy cimbálové muziky Technik, jíž byl také uměleckým vedoucím. V letech 1970 až 1980 působil v souboru Pražských madrigalistů, odkud přešel do Ostravy.

Jako hudební redaktor a dramaturg Československého a později Českého rozhlasu nahrál v rozhlasových studiích více než 1200 snímků a připravil pro posluchače stovky pořadů.

Pro Jana Rokytu bylo slovo folklor mnoha významů. „Folklór, to je vlastně zeměpis,“ říkával Jan Rokyta, když pracoval s lidovými písněmi. „U každé z nich pátráme, kde se narodila, nebo kde má svůj domov. Domov písně rozhoduje o jejím nářečí, o její melodice, tvaru, tempu, o všem, co s ní souvisí. Jiná písnička je od Domažlic a úplně jiná písnička je od Košic.“

Od roku 2006 pořádal Janek Rokyta ve Studiu 1 pravidelná setkání pojmenovaná Zpěvem k srdci. První hodina byla vždy přenášena živě a zpívat museli všichni. I diváci.

„Proto se to jmenuje Zpěvem k srdci. Že nezpívají jenom folkloristi, ale že zpívají i ti, co přišli jako fandové. Když zpívá člověk sám, tak je to daleko krásnější kumšt pro něho samého než když mu zpívá někdo jiný. Známe to my, kdo zpíváme třeba v autě za jízdy, když jedeme sami ovšem,“ vysvětlil Rokyta před časem jako host jednoho z Apetýtů.

Hlas Jana Rokyty jsme ostatně mohli slyšet každý všední den v rubrice Zazpívejte si, byť se poslední dobou o rubriku dělil se svým starším synem Janem.

„Někdy takové ty velmi známé a velmi oblíbené věci frekventuji víckrát. Lidé si o ně i říkají i píší. Ale jinak písniček je dost, copak o to,“ dodal.

Nadále již Jana Rokytu uslyšíme žel bohu jen z rozhlasových nahrávek.