Zvířatům v nouzi pomáhají už léta členové Moravskoslezského spolku na ochranu zvířat
Dobrovolnice z Moravskoslezského spolku na ochranu zvířat se neúnavně ve svém volném čase vydávají do vyloučených lokalit nebo pod mosty. Všude tam totiž často v hrozných podmínkách žijí psi i kočky.
Musíme si pomáhat. Tak jsme nazvali tento týden ve vysílání Českého rozhlasu Ostrava. Představujeme lidi s dobrým srdcem, kteří pomáhají druhým. I těm, kteří si o pomoc říct neumějí.
Teď jsme s dobrovolnicemi z Moravskoslezského spolku na ochranu zvířat v Ostravě-Kunčičkách, na kraji louky tady přebývá bezdomovecký pár. Věci mají poházené po zemi a u malého stromu uvázaného psa Míšu.
„My bychom se vám o něj postarali – nechali bychom ho naočkovat, načipovat a pak bychom vám ho nechali i vykastrovat. Nic byste neplatili samozřejmě,“ vysvětluje bezdomovcům dobrovolnice Bára Tocauerová. „Ne, ne, ne, já Mišánkovi nenechám ubližovat. Žádné takové,“ odmítá paní Emílie.
Podle dobrovolnice jde o typickou reakci. Za lidmi musejí chodit častěji, aby získali jejich důvěru a o zvířata se mohli postarat.
Kočkám pomáhá, stará se o ně, nabízí k adopci. Martina Friesová má v Bílovci kočičí depozitum

Martina Friesová z Bílovce má soukromý útulek pro kočky. Když jich má hodně, teď aktuálně 34, nabídne nějaké k adopci.
A jak lidé ze spolku hodnotí podmínky pro to zvíře? „Pejsek je sice stabilně venku, ale chovají se k němu slušně. Takže ještě to není až tak hrozné, bývají i horší,“ říká další z dobrovolnic spolku Jitka, která současně dělá kočičí i psí pěstounku. V případech, že kdy se lidé o zvířata vůbec nestarají, se pak snaží s chovatelem domluvit, aby se zvířat vzdali a dali jim šanci na lepší život. Ne vždy se je podaří zachránit.
Sem na louku se dobrovolnice za dva tři týdny chtějí znovu vrátit i s veterinářkou, aby psa Míšu alespoň naočkovala. A už vyrážejí na další místo. Mají informaci, že u jedné garáže žije pes přivázaný na řetězu. „Nemůžu to tak nechat, když vím, že jsou tam někde přivázaní a nemají ani boudu, nemají se kde schovat,“ dodává Bára.
Zajištění veterinární péče stojí spolek desítky tisíc korun měsíčně. Peníze dostávají hlavně od dárců.
Mohlo by vás zajímat
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.