A za to díky

Ivan Lendl a Björn Borg - dvě hlavní hvězdy nedávné ostravské tenisové exhibice. Přiznáme se, nemám exhibice rád. Tedy neměl jsem. Viděl jsem jich totiž dost a žádná mne nenadchla. Pokaždé to na mne působilo dojmem, že jde o jediné, a to zpeněžit slavná jména minulosti, která se v plážovém tempu představí s raketou v ruce a občas předvedou téměř povinný vtípek pro obecenstvo, kterým se snaží nahradit roky, jež uběhly od doby jejich nejlepší výkonnosti. Tak jsem to vnímal až do onoho osudného pátého listopadového podvečera. Do doby, než se na kurtu představili Ivan Lendl a Björn Borg. Nejde o jména, na vlastní oči jsem viděl hrát Federera, Nadala nebo Serenu Williamsovou. Ale až Ivan Lendl s Björnem Borgem mi ukázali, že slovo exhibice může mít i jiný význam než doposud. Ptáte se jaký? Zahrát co nejlepší tenis a bez zbytečných opiček se pokusit přiblížit co nejvíc výkonům, které je dostaly na vrchol. Nedokážu posoudit, na kolik procent se jim to povedlo, ale upřímně řečeno zíral jsem. Dohromady bylo oběma hlavním aktérům 104 let, ale nasazení a i po těch letech stále přesnost úderů, a to s razancí a rychlostí, přiznávám, občas se mi tajil dech. Ivan Lendl a Björn Borg ukázali, proč patří do historie. Po onom pátečním večeru můžu říct, že právem. A za to díky!