Andrea Čánová: Absence odvahy

1. prosinec 2012
Ranní poznámka , Ranní poznámka

Ostravský primátor Petr Kajnar (ČSSD) na poslední chvíli odřekl účast ve veřejné diskusi o módním domu Ostravica. Lidé, kteří chtěli slyšet, co město dělá pro záchranu kdysi nádherné stavby, se jeho přítomnosti nedočkali.

Když usedám k psaní této poznámky, škrábe mě v krku, kašlu a beru antibiotika. Ano, jsem nemocná. Jenže své povinnosti si splnit musím. Tak se holt chová dospělý člověk zodpovědný vůči zaměstnavateli. A navíc, my ženy nějakou tu rýmičku přežít umíme.

Zdá se ovšem, že podobný postoj tak úplně neplatí pro druhou polovinu lidstva. Ano, pro muže, z jejichž žebra jsme my ženy byly stvořeny. A zvláště pak pro kategorii pánů tvorstva spojených s veřejným životem a politikou.

Příklad z poslední doby. Ostravský klub Fiducia se rozhodl uspořádat veřejnou diskusi ke kauze zchátralého módního domu Ostravica. Ano, té někdejší perly architektury, toho domu, v jehož bistru uměli dělat ty nejlepší chlebíčky a kde jezdil výtah i s obsluhou. Dnes ruina, která vhání slzy do očí.

Mezi pozvanými byl i pan primátor. Jenže nepřišel ze zdravotních důvodů. To se dá pochopit. Ovšem to by v ten den nesměl vystoupit v televizi a druhý den na to by ho zvídaví novináři nesměli spatřit při nějaké akci fotbalového Baníku.

Zázračné uzdravení? Tak jako já nechci svého zaměstnavatele nechat na holičkách a příspěvek dodám, tak by i vrcholný politik měl vůči svému zaměstnavateli, tedy nám občanům a voličům přistupovat zodpovědněji.

Zdá se ovšem že pan primátor v tom není sám. Takový bývalý ministr obrany Barták onemocní pravidelně v den, kdy ho policisté zvou na výslech, aby vysvětlili korupci kolem armádních vozidel Tatra.

Zdá se to jen mě, že je hlavně nemocná politika a ta choroba se jmenuje absence odvahy?

autor: ada
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.