Andrea Čánová: Hutě a cepy

Napětí v ostravské huti může mít s trochou nadsázky řečeno nevídané konce. Odboráři totiž na svých stránkách proklamují: "Dokažme, že jsme sice národ Švejků, ale dokážeme se stát také národem Husitů!"

Jak tuto výzvu přeložit? Běžné pracovní nástroje hutníků a ocelářů mohou tisíce dělníků vyměnit za cepy, houfnice či tarasnice a mohou vyrazit do boje. Pokud ovšem budou bojovat, vysoká pec, o kterou mají nyní takové obavy, může vyhasnout.

Odborářský citát lze samozřejmě přeložit i v obecnější rovině. Může to být výzva k hrdému nesklonění hlavy před mocipány.

Nicméně v tom případě dříme v duších mittalovských odborářů nevídaný talent. Mnozí historikové se dodnes přou o významu hustiského revolučního hnutí a o tom, jak dějepisci z dob totality někdy účelově husity oslavovali.

Odboráři největší české huti si evidentně z debat akademiků nic nedělají a rovnou husity prezentují jako vzor hoden následováni.

Nelze jim než přát, aby při jednání s indickými manažery nemuseli svůj hořký kalich - symbol příjímání podobojí - vypít až do dna. Moc dobře si totiž pamatuji na počátek 90. let, kdy si nikdo neuměl Ostravu představit bez šachet a horníků.

Doly na Ostravsku se zavřely a šachty dnes ve velkém zaměstnávají polské horníky. Žádné sociální bouře se nekonaly a milostivý čas vše zahalil závojem vzpomínek.