Andrea Čánová: Kam se stavební sutí?

Už pár týdnů mi vstup do domu hyzdí hromada betonů. Upravovali jsme terén a zrušili pár sloupků, které byly zabetonované v zemi. Radost z dobře vykonané práce kazí pohled na ohyzdnou kupu.

Jsem totiž občanka Ostravy a pro nás je odvoz stavební suti neřešitelný problém. V ostravských sběrných dvorech totiž kus lepenky, cihly nebo beton odevzdat nemůžete. Obyvatel krajského města, který se stará o svůj majetek, tak řeší klasickou nerudovskou otázku - kam s ním.

Jistě, můžete si objednat kontejner, ale ten něco stojí a pak pro pár kousku suti je zbytečně velký. Jistě, můžete také spáchat nekalost a vysypat stavební nepořádek do příkopu. Ale to člověk, který má rád přírodu, prostě neudělá.

My domkaři moc dobře víme, že na vesnicích se pořád něco staví a spravuje. Jenže se zdá, že naši volení zástupci to nevědí. Jak jinak si vysvětlit, že v jiných městech občané tento problém neřeší.

Třeba v Bohumíně nebo v Karviné přijedete do sběrného dvora a zadarmo se stavební suti můžete zbavit. Samozřejmě to má svá pravidla – týká se to běžných občanů, ne podnikatelů, a objem odpadu je přesně určený. A město ve skutečnosti ušetří, protože nemusí likvidovat černé skládky.

Asi bych chápala, kdyby takovou možnost svým občanům neumožnila nějaká malá obec s omezeným rozpočtem. Tady jde ale o třetí největší město v zemi, které letos hospodaří s šesti miliardami korun. Proč mi za mé daně tedy toto město neumožní komfortní život?

Nemám dotované nájemné, o vše se staráme sami a rádi, jen bychom ten život ve starobělském domečku chtěli žít trochu méně komplikovaně. A nezávidět domkařům z Bohumína nebo z Karviné, kteří nerudovskou otázku kam se stavební sutí řešit nemusí.