Angelique Kidjo & Ibrahim Maalouf: Žíznivá královna ze Sáby

Byla prý krásná, chytrá, vzdělaná, sebevědomá a z dnešního pohledu emancipovaná. Za dědičku jejího odkazu se označuje Beyoncé, píše se o ní ve Starém a Novém zákonu, v Koránu i etiopské knize Kebra Nagast. Neexistuje však žádný vědecký důkaz o jejím skutečném životě. Nepanuje shoda ani o zemi, které vládla, a přesto se Královna ze Sáby zařadila mezi největší osobnosti historie. Kidjo s Maaloufem na projektu pracovali sedm let. Nejprve ho představili na koncertech, nyní už ve formě alba. Posloucháme sedm zhudebněných legendárních hádanek královny ze Sáby a z interakce mezi autory – ženou a mužem – si klidně dokážeme představit, jak to asi muselo jiskřit mezi královnou a mocným izraelským králem Šalamounem. O ničem jiném než o milostném jiskření totiž nádherný příběh z 10. století před naším letopočtem není, ačkolik je navždy spojen s úvahou: „Pokud na světě existuje moudrý vládce, jak docílit toho, abychom se také stali podobně moudrými a mohli dobře vést svůj lid?“

Když se Šalamoun dozvěděl o bohaté a chytré africké královně vládnoucí na území dnešní Etiopie a Jemenu, pozval ji do Jeruzaléma. A předem varoval, že pokud se nedostaví, nařídí démonům, aby ji v noci uškrtili. Makeda, jak ji doma říkali, souhlasila, nicméně ne kvůli hrozbám, ale ze zvědavosti, nakolik jsou pravdivé zvěsti o králově nedozírné moudrosti; a také s podmínkou: setkání proběhne tak, jak určí ona. Bude mu klást mnoho zapeklitých hádanek a vyžadovat odpovědi, a jako svobodná panna si vymínila, že se jí král nesmí ani dotknout. Žádný problém, slíbil král a na oplátku ji zakázal vzít si cokoliv z jeho majetku. A tím chytrou královnu přelstil: uspořádal totiž hostinu s nabídkou kořeněných jídel a pak si jen počkal, až se žíznivá šla v noci napít, čímž porušila dohodu a byla nucená s ním strávit noc. Královně se po návratu narodil syn Menelik, od něhož se až do roku 1974 odvíjel rodokmen etiopských císařů a pojí se s ním další úchvatná legenda: z návštěvy u otce v Izraeli údajně Menelik přivezl do Etiopie Archu úmluvy, měnící se následně v základní pilíř etiopského křesťanství.

Angelique Kidjo napsala po vzoru královniných hádanek texty a zpívá je v jorubštině. Ibrahim Maalouof diriguje symfonický orchestr i malou kapelu a k nebi zdvihá svou úchvatnou čtvrttónovou trumpetu, jako skladatel rozkročený, ostatně jak je u něho obvyklé, mezi poprockem a klasikou a legendu o setkání dvou moudrých vládců společně s Angelique překlápějí v poselství míru určené dnešní tak strašně rozdělené společnosti.

„Když jsme se s Ibrahimem začali bavit o spolupráci, neměla jsem v hlavě královnu ze Sáby. Moje první starost byla, jaký vybrat příběh, abychom dali na vědomí věčné spojení mezi Afrikou a Blízkým východem. Teprve pak mne napadla Makeda, protože její příběh o tom jak v míru a moudrosti vést národ v dnešním bláznivém světě rezonuje jako snad žádný jiný,“ vysvětlila Angelique Kidjo.

Albem oba tvůrci vysílají také důležitý signál: ukázat, že mezi lidmi není žádná odlišnost. „Máme pořád tendenci vytvářet problémy, které předtím nikdy neexistovaly. Všichni jsme si podobní, ačkoliv jsme jiní. Jsou to právě rozdíly, které nás dělají jedinečnými. S Angelique máme velké a sílící obavy, protože jsme svědky toho, jak někteří lidé na odlišnosti nepřiměřeně a rasisticky reagují. Barvu kůže a původ považují za hrozbu. Mají strach z odlišnosti, což je děsivé,“ vysvětlil Ibrahim Maalouf pro něho velmi důležitý podtext alba.