Artur Kubica: O blondýnkách

26. červenec 2011
Ranní poznámka , Ranní poznámka

O blondýnkách se povídají samé hanlivé příběhy a vtipy. Pro spoustu mužů i žen jsou to hloupá stvoření.

Obvykle, když řeknu nějaký vtip o blondýnkách, tak se ně mě sesype okolí stejnobarevných dam a vyčítají mi, že jsem neoprávněně na ty blondýnky vysazený. Není to pravda.

Problém je úplně jinde. Mnozí chlapi naopak po blondýnkách šílí, a tak si ženy pracovité a chytré a starostlivé, začaly samy ty vtipy vymýšlet, aby ti samci pochopili, že vzhled, růžová rtěnka a nalakované nehtíky, jsou sice pěkné, ale pro praktický život plný každodenních starostí nepoužitelné.

Já mám pro vás o chytrosti blondýnek příklad za všechny. Moje blondýnka se rozhodla, že si koupíme gril. Byl ve slevě, měl promáčklou jednu nožku. Jako uznávaný rodinný kutil, jsem tu dutou nožku jednoduše proťukal jinou, užší trubkou, a tak jsem promáčklinu vyrovnal. Žena mě za to pochválila. V té chvíli jsem stál na pomyslné nejvyšší příčce inteligentních kutilů, protože jsem svou šikovností ušetřil rodině peníze.

Pak jsem v grilu rozdělal oheň. Dole pod grilem vám to mělo nějaký přídavný hrnec s dírkami. Tak jsem tam zapálil pár dřevěných třísek a dřevěné uhlí. Jenže ono vám to nehořelo. Pořád se to dusilo a dusilo, dřevouhelným briketám se také nechtělo sálat teplo na kousky kuřecího masíčka a já začal postupně vřít a nadávat, kdo to vymyslel, kdo takový šmejd koupil, proč jsme vyhodili tolik peněz za aušus a nápadně jsem zlostně šlehal plamenný zrak po manželce.

Moje blondýnka, zvyklá na takové projevy, si sedla na verandě, vzala do rukou montážní list od toho grilu a přečetla si, že tam, co rozdělávám oheň, je nádoba na popel, a tam, co oheň nerozdělávám, je rošt na hořící dřevouhelné brikety. Přečetla mi to nahlas, aby to slyšeli i sousedé a s takovým tím typickým vítězným úsměvem načančané blondýnky mi podala mezi dvěma prstíky s nalakovanými nehtíky ten papír, to abych se sám přesvědčil.

A věřte nebo ne, měla pravdu. Já opravdu rozdělával oheň v rendlíku na popel namísto na roštu pro hoření. A blondýna z toho měla radost. To je až k neuvěření, jakou z toho měla radost, jak ji cukaly koutky, jak se ji chtělo smát, jak se ji chtělo do světa křičet: „Bingo!“, ale byla potichu a svou roli dohrála jako dáma. Věděla, že k mé potupě už nemusí nic říkat, nic ukazovat, nemusí ani očkem mrknout.

Co dodat. Vtipy na blondýnky nejsou vůbec pravdivé, dělají je lidé, kteří jim závidí. Snad až na tenhle – to si blondýnka půjčuje od souseda policajta pendrek a ten si ptá na co to jako má, koho s tím bude mlátit, a ta blondýnka povídá: „Nestartuje mi autíčko a holky říkaly, ať zkusím dobít baterku.“

A pěkný den přeje všem blondýnkám, které ještě nezakusily pocit vítězství nad mužem, nad samcem, Artur Kubica.

autor: Artur Kubica
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.