Artur Kubica: Smůla

Dostat se do nepříjemné situace není vůbec složité. Mezi námi jsou lidé, kteří je doslova přitahují a já mezi ně patřím už odmala. V deseti letech jsem na zahradě dělal bratranci letadlo, to je tak, že ho uchopíte za nohu a ruku a pak se s ním roztočíte dokola a on letí. Asi byl těžký, tak se mi vysmekl a uletěl. Přistání bylo tvrdé.

Onehda jsem zase potkal jednu kolegyni v krásných přiléhavých sexy černých šatech a když jsem se ji zeptal, jestli jde na nějakou významnou pařbu, tak mi smutně odpověděla, že se vrací z pohřbu svého otce.

Trapasy typu - to je ale krásný chlapeček a ona je to v tom kočárku holčička, tak ty vůbec nepřipomínám, pokládám je v mém případě za zcela běžné. Ale u poslední trapné situace jsem se upřímně zasmál z celého srdce.

Malý Richard, no tak malý, syn už má čtrnáct, tak mi telefonoval, že půjde v 16 hodin s kamarády ze třídy do kina na nějaký nový film. Já s tím souhlasil a dítě zmizelo v městské vřavě. Večer se dívám na hodinky a je skoro půl deváté a dítě nikde. Vzal jsem do ruky mobilní telefon, vytočil v předvolbách jeho jméno a sotva to zvedl, tak mu povídám: Ty malý ušatý darebáku, kde jsi, je půl deváté večer, jak si to představuješ? A na druhé straně toho telefonního spojení se ozval hluboký mužský hlas, který mi povídá: „Ahoj tady Ríša, co se stalo?“ No, věřili by jste tomu, já jsem se omylem dovolal k mému rozhlasovému šéfredaktorovi, který se jmenuje také Richard. Zvolil jsem jiné číslo se stejným jménem. No stane se.

Pak jsem nad tím nevinným omylem tak přemýšlel a říkal jsem si, že to není také špatné řešení, třeba když vás štve někdo koho chcete seřvat a nemůžete, třeba váš nadřízený, šéf nebo ředitel, tak mu zavoláte, vynadáte a pak řeknete: „Jejdanánky, já si spletl číslo, omlouvám se, volal jsem bráchovi." Dobré, ne?

No a ten, co jste ho omylem seřvali, bude mít radost, že jste se spletli a vůbec mu nedojde, že jste to udělali, protože jste ho třeba chtěli seřvat. V mém případě tomu tak nebylo, přesto, dobré nápady se vždy rodí zcela náhodou.

A pěkný den bez smůly přeje Artur Kubica.