Artur Kubica: Za dobrotu na žebrotu

24. květen 2011
Ranní poznámka , Ranní poznámka

Za dobrotu na žebrotu , tak se to někdy říká, když je člověk příliš aktivní a právě o tom je také dnešní poznámka.

S několika kamarády mám založený takový nepsaný klub „Rychlých šípů“ a je to o tom, že se snažíme žít slušně a hlavně poctivě, takže když něco najdu, tak to vrátím, když se v obchodě prodavačka zmýlí a dá mi hodně peněz nazpátek, tak jí vysvětlím, že se spletla a ona má pak radost, protože na to manko nemusí doplácet.

A to jsem vám byl v jedné restauraci na oběd a byla tam taková sympatická číšnice a stála u pultíku a něco tam řešila se svým šéfem, no asi něco popletla, protože ten majitel restaurace jí říkal, že objednala zbytečně nějaké dvě porce jídla, prostě jí vytýkal, že to dělá špatně. Koukali potom po lokálu, nejspíš čekali na nějakého neznalého hosta, který si ta studená jídla objedná a nechá ohřát v mikrovlnce.

To se mě ale netýkalo, protože jsem si objednal něco jiného. Číšnice přinesla jídlo, já to snědl, bylo to dobré, a pak jsem chtěl zaplatit. Zamával jsem na ni, slečna rychle spočítala mi útratu, vzala si peníze, podívala se na mě, všimla si, že jsem pěkně rostlý chlap a v té chvíli se při účtování spletla a vrátila mi o deset korun víc. Pak šla zpátky k tomu pultu, k tomu vedoucímu, kde něco řešili.

Jako zástupci nepsaného klubu poctivých kluků „Rychlých šípů“ mi to nedalo a tak jsem si řekl, že ji těch deset korun musím vrátit, protože bych s tím doslova nemohl žít. A tak jsem vytáhl desetikorunu českou a šel k tomu pultu, kde ta dívenka stála s tím vedoucím a povídám: „Slečno, vy jste se spletla při účtování a vydala jste mi o deset korun více, tady vám tu desetikorunu vracím, ať nemáte škodu.“

Na to poslední – to že to vracím a ať nemá škodu jsem dal důraz, řekl jsem to hrdě, to aby ta pěkná servírka věděla, že i mezi hosty jsou někdy poctivci a nejen ti, co myslí jenom na svou kapsu. A co se nestalo. Ta dívenka se na mě podivně podívala, řekla: „Tak vám tedy děkuji.“, pak se otočila k tomu vedoucímu a ten řekl: „Tak já myslím, že těch tvých chyb už bylo tento týden trochu hodně!“

Co se dělo potom, nevím a abych byl upřímný, bál jsem se a stále se bojím zeptat. Možná jsem té dívence tu desetikorunu vracet neměl, třeba by ten den neměla už další průšvih. Možná tam ještě pracuje a možná ne. To je výsledek snažení jednoho, co se chce chovat poctivě. A ten jeden ji možná připravil o práci, kdo ví.

Tady vidíte, že slavné rčení „Za dobrotu na žebrotu“ se dá vyložit i takhle.

A pěkný den přeje Artur Kubica.

autor: Artur Kubica
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.