Babičky rozveselují malé pacienty předčítáním pohádek

9. prosinec 2012

Ocitnout se v cizí posteli, v prostředí bílých plášťů, teploměrů a pilulek, není zrovna příjemné ani pro dospělého, natož pro malého pacienta. V ostravské městské nemocnici je začali léčit klidným hlasem babiček, které smutným dětem čtou pohádky v rámci nového projektu Počteníčko s babičkou.

Tmavovlasá Emílie Altmanová sedí u postele bledého sedmiletého chlapce. Do nemocničního pokoje za ním přišla s pohádkovou knížkou v ruce.

„Já jsem tady s problémy s břichem. A jsem moc natěšený, že tady chodí ty babičky a čtou a pomáhají dětem udělat radost,“ říká sedmiletý Jarda.

Společnost vítá ve svém pokoji i třináctiletá Natálie v růžovém županu, která si léčí bolavá záda.

„Je tady nádherně, ale dnes už jdu domů konečně. Včera jsem si babičku na čtení užila, četla Červenou Karkulku a Perníkovou chaloupku. Je to dobrý nápad udělat pro cizí děti něco pěkného. Mám ráda čtení, doma si čtu,“ dodává Natálie.

Náhradní babička Emílie měla vždy k dětem blízko, dlouhé roky pracovala jako školnice. I v důchodě má kalendář nabitý spoustou aktivit, ke kterým ještě vměstnala čtení nemocným dětem.

„Dnes číst dětem, to už se moc nenosí. Děti mají rády počítače a playstationy a všechno ostatní. Dnes je na nás starších, kteří ty knihy máme rádi, to těm dětem předávat,“ připomíná náhradní babička.

Potěšit malé pacienty a zpříjemnit jim pobyt v cizím nemocničním prostředí - to je jeden z cílů, který si vytyčila. Předčítáním by ale ráda u dětí probudila také větší zájem o psané slovo.

Důchodkyně s knížkami vidí na svém oddělení rád i primář Jaroslav Slaný. Počteníčko podle něj pomáhá nejen dětem, ale i samotným seniorkám.

„Samozřejmě jsme tím sledovali také zapojení seniorek do života. Nemůžeme se na ně dívat, jako že vykonaly kus práce a teď už jen odpočívají. Po celou historii lidstva vždy byly velmi aktivní a přispívaly vůči mladé populaci k pozitivním věcem,“ vysvětluje primář.

Nápad se zrodil v hlavě Ivana Sekaniny, který při péči o hendikepovanou dceru dobře poznal, jak to v nemocnicích v různých koutech Česka chodí.

„Děti mají relativně hodně času, než třeba přijdou rodiče, a za mnohými třeba ani rodiče nepřijdou. Na druhou stranu jsou tady babičky, bývalé učitelky, které ten čas mají, tak mě napadlo to spojit,“ uzavírá Ivan Sekanina.

O „Počteníčku s babičkou" se více dozvíte v dnešním díle pořadu Seniorklub, jehož záznam najdete jako obvykle v iRadiu.

autor: Jana Jeckelová
Spustit audio