Baníkovská horečka

Říká se, že obhájit titul je pro každý tým mnohem těžší než ho získat poprvé. Pro Baník to sice nebylo první vítězství v lize, ale od toho posledního uplynulo předlouhých 23 let. Pro současné hráče to tedy byla premiéra. Už vědí, jaký to je pocit a také vědí, že stojí za to si ho zopakovat.

Být českým fotbalovým šampiónem nikdy neomrzí, což platí i pro tituly ověnčenou Spartu. Úhlavní soupeř Baníku rozhodně nebude chtít připustit, aby mu prvenství uniklo dvakrát za sebou. To se v novodobé historii samostatné české ligy ještě nikdy nestalo. Skalní fanoušek modrobílých ale jistě namítne, že statistiky jsou tu právě od toho, aby se vyvracely. Ale zůstaňme raději oběma nohama na pevné zemi. Nabízí se totiž i jiné pořekadlo, podle kterého se zázraky neopakují dvakrát. Baníku odešli Bolf a Laštůvka, dva klíčoví hráči. Přišli sice jiní borci, ale na adekvátní náhradu obou jmenovaných budou oni i celé mužstvo ještě nějaký čas potřebovat.

Není pravděpodobné, že Baník hned od začátku pošlape stejně skvěle jako loni. Přečkat celý podzim bez jediné porážky je sice teoreticky možné, ale prakticky skoro vyloučené. Mějme Baník rádi, ale buďme připraveni na případné komplikace. Právě při nich se ukáže pravá síla fanouškovské obce i pravdivost týmové hymny. V ní se přece zpívá - nikdy tě neopustíme! Není kumšt naplnit Bazaly do posledního místečka v době, kdy mužstvo válí. Opravdový charakter divácké obce se projeví v okamžicích, kdy se týmu zrovna moc dařit nebude. Slušné baníkovské fanoušky, nikoli výtržníky, obdivovala při mistrovské jízdě celá republika. Bylo by příjemné, kdyby jim skvělá reputace zůstala.