Barvy Ostravy

13. červenec 2004
Ranní poznámka , Ranní poznámka

Ostrava o víkendu ožila hudebním svátkem zvaným Colours of Ostrava, který do moravskoslezské metropole přivedl množství kvalitních účinkujících. A také množství kvalitních návštěvníků. Přesto se našli takoví, kterým festival vadil.

Tisíce lidí, příznivci nejrůznějších hudebních žánrů si přišly na své. Festival konaný v podstatě v centru města, nemá u nás obdoby. Velmi rychle přtom našel využití renovovaný Slezskoostravský hrad, který ještě loni zcela zapomenut pomalu chátral. A spojení s nedalekým areálem výstaviště Černá louka se přímo nabízelo, navíc, když to ve Stodolní ulici začalo mezi provozovateli klubů skřípat. Okolí není tolik obydlené, aby vedlo k masovým stížnostem na rušení nočního klidu. Přesto se pár takových stěžovatelů našlo. Patří zřejmě k chronickým stěžovatelům na cokoliv. Přitom si nemyslím, že by tři dny z tři sta pětašedesáti byly moc a nedaly se vydržet. Obzvláště když se nehraje non-stop. Pořadateli odhadovaných deset tisíc příznivců se dobře bavilo, konflikty se nekonaly, prostě pohoda. Dokonce ani policisté nezaznamenali žádné narušení veřejného pořádku. Konstatovali pouze několik už zmíněných stížností na rušení nočního klidu hlasitou hudbou. Předpokládám, že je hudba rušila při sledování nějakého pokleslého pořadu v televizi. Nevím. Ale osobně jsem rád, že Barvy Ostravy tady jsou, protože ukazují město v dobrém světle. Dokazují okolnímu světu, že se taky umíme bavit, že máme co nabídnout, že jsme něčím zajímaví a atraktivní. A pokud sem budou lidé jezdit, více utrácet, bude i více příležitostí k podnikání a celkovému rozvoji. Taky doufám, že se festival uskuteční i příští rok a bude minimálně stejně dobrý jako dosud. Ostrava ho potřebuje.

autor: tif
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.