Bezbariérová Popelka
Přiznám se, že mne potěší každá informace o tom, že se někde podařilo dokončit bezbariérovou stavbu. Třebaže mají vozíčkáři přístup do kina nebo do obchodu. Bohužel je takových informací málo. Spíše jsou to Popelky. Pořád mám pocit, že se o bezbariérovosti víc mluví než by se pro ni něco udělalo.
V Dětském centru v Kopřivnici mají projekt, který vypadá hodně nadějně. Zahrada centra se změní na zahradu bezbariérovou a navíc tam bude hřiště, na kterém si užijí i děti na vozíku. Ono to většině z nás asi nedochází. Pohladit kůru stromu, prohrábnout stébla trávy nebo jen tak strčit ruku do potůčku. To je celkem běžná záležitost. Ale zkuste to na vozíku. Riskujete zranění a potom - jak se ke stromu nebo tekoucí vodě dostanete?
V zahradě kopřivnického Dětského centra to problém nebude. Projekt počítá s upravenými chodníky, nadjezdy, průjezdy a takovými úpravami terénu, aby si i školáci na vozíku mohli vše osahat a aby si tam mohli společně s ostatními hrát. Není to věc jednoduchá, prosadit takový projekt. Chce to buldočí sveřepost na straně jedné a na straně druhé zase někoho, kdo na takový nápad slyší a uvolní peníze. V Kopřivnici to vyšlo. Nápad vedení centra podpořil krajský úřad, a tak se na jaře začne stavět.
Těším se. Skutečně se těším, až vám v létě řeknu: Také děti na vozíku mají své hřiště a zahradu.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
