Běžkařské mýtné

1. březen 2005
Ranní poznámka , Ranní poznámka

Už jste to slyšeli? Na Šumavě přemýšlejí, že by od běžkařů vybírali poplatky. Za co? No přece za to, že chtějí běžkovat právě po tamních cestách, kopcích a loukách. V Beskydech, zdá se, zatím podobné nápady nehrozí. Co může potkat běžkařský národ, pokud se do odpočinkových výletů po horách dostane komerce?

0:00
/
0:00

Na Šumavě by rádi vybírali běžkařské mýtné - poplatek velmi podobný tomu, který známe ze zahraničních dálnic. Za projetý úsek předem daná cena. Šumavští si to mohou dovolit - nájezdy německých turistů připouštějí, aby tam zpoplatnili snad i vzduch. Moravskoslezský region by si na něco takového mohl troufnout jen ztěží - pokud k nám přijedou turisté ze zahraničí, jsou většinou z východu - ze Slovenska - v lepším případě ze severu - z Polska. Kdybychom na ně vyrukovali s mýtem za lyže, asi by se nám vysmáli.

O běžecké trasy se v kraji pečuje více než kdy dřív - moravskoslezský úřad utrácí každoročně slušné peníze za to, že protahuje a udržuje stezky pro běžkaře v pěkném a především sjízdném stavu. Lidé jsou mu za to vděční - rádi si vyjdou či vyběhnou protáhnout tělo.

Čím dál tím pečlivěji upravený terén má přesto svá úskalí. A lidé, kteří věci a především přírodě rozumějí, jen trnou: z jedné krásně prošlápnuté stezičky pro běžkaře jsou rázem dvě - je přece třeba, aby lidé mohli cestovat v obou směrech a nemuseli si uhýbat. No a pokud se louka či les líbí a lidí přibývá, budou brzy i dvě stopy málo. Vlastně je to podobné jako na silnicích: když houstne provoz, je potřeba cestu rozšířit. Nejlépe na dva pruhy v každém směru.

Udržovat krásné trasy, to ale něco stojí. A jak dlouho bude kraj bavit dělat to zadarmo? Až se peněz nebude dostávat, možná to v Beskydech dopadne jako na Šumavě - začne se mluvit o běžkařském mýtu.

autor: Jana Bohušová
Spustit audio