Bokanté. Zeppelinovské blues v karibských rytmech

19. září 2017
Strange Circles: BOKANTÉ

Opravdu divná kombinace lidí hrající zeppelínovskou verzi blues v karibských rytmech, která by prý v rukách nezkušených mohla jinak skončit jako snídaně naštvaného psa. Nestalo se: debutové album Strange Circles zdárně překonalo všechna úskalí multikulturních fúzí a míří na vrcholy žebříčků world music.

Také americká, dvakrát Grammy oceněná kapela Snarky Puppy, nehraje běžný jazzfunk. Lídrovi a kytaristovi Michaelu Leaguemu strhává skladatelský volant do všech směrů láska k Delta blues, rocku a v posledních letech k západoafrické hudbě. Proto začal přemýšlet o vytvoření nového ansámblu se spoustou kytar, zato bez dechů, kláves a dechů, který by se naprosto odlišoval od Snarky Puppy. Název nepřekvapí: Bokanté znamená výměnu.

Měl štěstí: v Montrealu narazil na zpěvačku Maliku Tirolien z karibského ostrova Guadeloupe. Vyrostla na proslavených místních rytmických stylech zouk a kassaw, do Kanady ale vyrazila studovat jazz a cestou propadla gospelu a hip hopu. Setkání vyústilo v docela bláznivý nápad pozvat do newyorského studia hudebníky, kteří se předtím ve většině případů vůbec neznali, mluvili rozdílnými jazyky a věnovali se na první pohled nespojitelným žánrům. Například perkusisté: André Ferrari pochází ze Švédska a tvoří rytmiku vynikajícího tria Våsen, Japonec Keita Ogawa hraje klasiku a je členem Yo-Yo Ma Ensemble a Američan Jamie Hadad stál léta po boku Paula Simona nebo Stinga.

Kytarový zvuk Bokanté pak Michael League vytříbil osobní záměnou baskytary za barytonovou kytaru a přizváním hráče na lap steel kytaru Roosevelta Colliera. Ačkoliv Malika a Michael žijí vzdáleni tisíce kilometrů od sebe a skládají přes internet, na soudržnosti hudby Bokanté to není znát. Uspěli hned na svém třetím oficiálním koncertu: na vlivném britském festivalu WOMAD je pak dokonce přirovnali k Talking Heads. A to ještě neměli Bokanté k ruce explozivní album Strangle Circle: vyšlo až letos v létě; jako naléhavá hudební zpráva o rostoucí lidské lhostejnosti.

„Zpívám v kreolštině o rasismu, problémech s emigrací a extremismu v náboženství a uvědomění si, že všechno má své řešení. Jenom potřebujeme navzájem porozumět jeden druhému. Odtud název Strangle Circles, protože si myslím, že všechno je spojeno a pokud se problémy neřeší, jako v kruhu se vrátí," tvrdí zpěvačka Malika.

Spustit audio
  • Životní styl
  • Publicistika
  • hudba
  • svět
  • etno
  • world music