Bokanté. Zeppelinovské blues v karibských rytmech

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Strange Circles: BOKANTÉ

Opravdu divná kombinace lidí hrající zeppelínovskou verzi blues v karibských rytmech, která by prý v rukách nezkušených mohla jinak skončit jako snídaně naštvaného psa. Nestalo se: debutové album Strange Circles zdárně překonalo všechna úskalí multikulturních fúzí a míří na vrcholy žebříčků world music.

Také americká, dvakrát Grammy oceněná kapela Snarky Puppy, nehraje běžný jazzfunk. Lídrovi a kytaristovi Michaelu Leaguemu strhává skladatelský volant do všech směrů láska k Delta blues, rocku a v posledních letech k západoafrické hudbě. Proto začal přemýšlet o vytvoření nového ansámblu se spoustou kytar, zato bez dechů, kláves a dechů, který by se naprosto odlišoval od Snarky Puppy. Název nepřekvapí: Bokanté znamená výměnu.

Měl štěstí: v Montrealu narazil na zpěvačku Maliku Tirolien z karibského ostrova Guadeloupe. Vyrostla na proslavených místních rytmických stylech zouk a kassaw, do Kanady ale vyrazila studovat jazz a cestou propadla gospelu a hip hopu. Setkání vyústilo v docela bláznivý nápad pozvat do newyorského studia hudebníky, kteří se předtím ve většině případů vůbec neznali, mluvili rozdílnými jazyky a věnovali se na první pohled nespojitelným žánrům. Například perkusisté: André Ferrari pochází ze Švédska a tvoří rytmiku vynikajícího tria Våsen, Japonec Keita Ogawa hraje klasiku a je členem Yo-Yo Ma Ensemble a Američan Jamie Hadad stál léta po boku Paula Simona nebo Stinga.

Kytarový zvuk Bokanté pak Michael League vytříbil osobní záměnou baskytary za barytonovou kytaru a přizváním hráče na lap steel kytaru Roosevelta Colliera. Ačkoliv Malika a Michael žijí vzdáleni tisíce kilometrů od sebe a skládají přes internet, na soudržnosti hudby Bokanté to není znát. Uspěli hned na svém třetím oficiálním koncertu: na vlivném britském festivalu WOMAD je pak dokonce přirovnali k Talking Heads. A to ještě neměli Bokanté k ruce explozivní album Strangle Circle: vyšlo až letos v létě; jako naléhavá hudební zpráva o rostoucí lidské lhostejnosti.

„Zpívám v kreolštině o rasismu, problémech s emigrací a extremismu v náboženství a uvědomění si, že všechno má své řešení. Jenom potřebujeme navzájem porozumět jeden druhému. Odtud název Strangle Circles, protože si myslím, že všechno je spojeno a pokud se problémy neřeší, jako v kruhu se vrátí," tvrdí zpěvačka Malika.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Když vás chytne klasika, nikdy vás už nepustí. I kdybyste se před ní plazili.

Petr Král, hudební dramaturg a moderátor Českého rozhlasu

Nebojte se klasiky!

Nebojte se klasiky!

Koupit

Bum, řach, prásk, křup, vrz, chrum, švuňk, cink. Už chápete? Bicí! Který nástroj vypadá jako obří hrnec ze školní jídelny potažený látkou? Ano, tympán! A který připomíná kuchyňské police? A který zní jako struhadlo? A který jako cinkání skleničkami? A který zní jako vítr?