Černý fotbalový víkend
Fotbalový víkend znamenal pro ostravské fotbalové fanoušky radost. Baník Ostrava zvítězil nad Plzní a je v tabulce po neúplném pátém kole druhý. Jeden zápas zůstal neodehrán a jeho náhradní termín není znám. Tohle ale není jediná věc, které si všímá autor poznámky oděné do smutečního hávu.
Trenér Vlastislav Mareček zemřel. To byla zpráva, která v neděli obletěla český sportovní svět. Fanoušci vědí, že bojoval už podruhé ve svém krátkém životě s rakovinou. Přesto to zamrzí. Zvlášť u člověka, který se vypracoval z ničeho a měl za sebou perfektní výsledky bez jediného zakolísání.
V 67 letech skonal také Viliam Schrojf. Legenda. Na mistrovství světa v Chile, kde získal s týmem okolo Masopusta a spol stříbrnou medaili, byl oceněn nejlepším gólmanem šampionátu.
Smrt přišla i do řad fanoušků Baníku. Cestou ze zápasu proti Plzni osmašedesátiletý muž z Opavska dostal infarkt a nebylo mu již pomoci.
Hráči Baníku nastoupili do posledního utkání s černými páskami na rukou na uctění památky Antonia Puerty, vítěze Poháru UEFA ze Sevilly. Ten zkolaboval minulý týden a už se neprobral.
Čtyři dny po tomto tragickém příběhu přišel ve Španělsku opět na hřišti další případ. Pár sekund před koncem dostal infarkt přímo na trávníku Angel Arenales ze čtvrté ligy.
Prvním třem případům pomoci nemůžeme, stávají se. Nad posledními dvěma ale visí otazník. Fotbalové organizace úmrtí na trávníku na jednu stranu bagatelizují a odvolávají se na enormní počet hráčů v nejpopulárnější hře planety. Na druhou stranu volají po povinných předsezónních vyšetřeních. Profesionální kluby mají špičkové lékařské možnosti a hráči podstupují kontroly. Přesto - nedá se na podobné případy vrozených srdečních vad přijít dříve? Navíc se spekuluje i o užívání nedovolených prostředků. Jakou volbu by si vybrali sami hráči?
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.