Černý pátek

Když jsem se v pátek dověděl o té tragédii, nevěřil jsem vlastním uším. Pravděpodobnost, že těsně před rozjetý rychlík spadne kus mostu, je přibližně stejná, jako že vyhrajete jackpot Sportky. Stát se to navíc o minutu dřív nebo později, k žádné tragédii nedošlo. Buď by měl strojvedoucí dost času na včasné zastavení soupravy nebo by výpravčí stihli provoz v kritickém úseku zastavit.

Asi se to stát muselo. Nebo ne? To teď zjišťují kriminalisté. V každém případě - nikdo za havárii nechce nést odpovědnost. Všichni jen vyjádřili lítost a soustrast, maximálně se chtějí podílet na finančním odškodnění. Jinak ale svalují vinu jeden na druhého. České dráhy nařkli stavební firmu, která má zakázku na starosti, ta zase svého subdodavatele. A všichni shodně tvrdí, že nepochybili. Uvidíme, jestli šlo "jen" o technickou závadu nebo něco podobného.

Komu ale patří uznání, obdiv a dík, jsou všichni, kdo se na záchraně životů podíleli. Od skvělých profesionálů až po náhodné kolemjdoucí, nebo dokonce samotné, mnohdy i zraněné účastníky nehody, kteří neváhali a okamžitě pomáhali druhým, hůře postiženým. Možná nad tím ani vteřinu nepřemýšleli, ale chce to kus odvahy. Nevím, jestli bych se sám nezhroutil. Smekám před vámi!