Chráněným dílnám hrozí hromadný zánik

Navlékání korálků či výroba a zdobení květináčů - i toto je náplň práce zaměstnanců chráněných dílen. Jenže vedle toho existují domácí práce, často velice neprůhledné, kde ale firmy také pobírají tisícové dotace od státu.

Pavel Kašing má chráněnou dílnu v Hrabyni na Opavsku a neví, jak dlouho přežije. "Dnešní snížení dotačního titulu v těchto pracovištích je na hraně a věřím tomu, že padesát procent chráněných dílen skončí, protože se nemůžou ufinancovat," říká Kašing.

Funguje to jednoduše. Státní dotace může po zpřísnění směřovat už jen na mzdu, takže pochybná firma nabídne vozíčkáři například polovinu a zbytek od něj formálně vyinkasuje třeba jako poplatek za materiál. Vozíčkář má práci bez námahy a firma je spokojená, protože s nulovým nákladem vydělává.

To, že trpí poctiví zaměstnavatelé, potvrzuje i ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas. "Například uvažujeme o tom, zda nestanovit jednotnou výši příspěvků. Chceme udělat jasnou vazbu na takzvané náhradní plnění. Jednáme o tom i s představiteli postižených i těch poctivých zaměstnavatelů," říká ministr Nečas.

Poctivá chráněná dílna těžko bude někdy solidně vydělávat. Majitelé musí chtě nechtě investovat do vybavení a nemohou se příliš spoléhat na rekordní výkony svých zaměstnanců.

Pokud by například došlo k dalšímu snížení příspěvků na vznik podobného pracovního místa, byla by to už zřejmě likvidace totální. Tomuto problému se budeme dále věnovat.