Čisté Jeseníky

18. červenec 2005
Ranní poznámka , Ranní poznámka

Nezisková organizace Země děda Praděda vyhlásila druhý ročník akce nazvané Čisté Jeseníky. Stejně jako loni chtějí organizátoři zapojit návštěvníky hor do úklidu odpadků podél hlavních turistických tras.

0:00
/
0:00

Byl to podle mého výborný nápad, který asi před třemi roky dostal student Jan Hořínek z Břidličné. Odlehčit horám o nějaký ten kilogram odpadků a postupně jim vrátit čistou a panenskou tvář. Nápad se rychle ujal mezi bruntálskými studenty, členy turistických oddílů a dalšími nadšenci. Zastřešila ho nezisková organizace Země děda Praděda a vznikl projekt Čisté Jeseníky.

Je to jednoduché. Každý, kdo se chce připojit, navštíví informační centrum - třeba ve Vrbně pod Pradědem, Bruntále nebo Rýmařově, tam dostane igelitový pytel a leták s telefonním číslem. Podél turistické trasy, na kterou se vypraví, sesbírá odpadky a pytel uloží na dobře přístupném a viditelném místě. Zatelefonuje organizátorům a ti se o odvoz postarají.

Loni se tak podařilo sesbírat sto pytlů odpadků, především petlahví, obalů a papírků. Akce Čisté Jeseníky zaslouží uznání, má ale také druhou rovinu. Kdyby se návštěvníci hor chovali jak mají, nebyl by projekt vůbec potřeba. Tak musejí jedni lidé uklízet nepořádek po jiných. Některým turistům patrně ani nepřijde, že by se měli o odpadky ze svých svačin postarat. Za svinčík je nikdo nepotrestá, tak co!

Inu, lidské zákony jsou v tomto velmi benevolentní a zákony lesa a hor, bohužel, nejsou. Takhle kdyby za odhození petlahve kopnul člověka jelen nebo ho prohnal po lese divočák, to by bylo něco jiného. Ale takhle? Tak musí nastoupit skupina nadšenců a spoléhat se, že se milovníci přírody najdou i mezi návštěvníky hor. Chci věřit tomu, že jich je pořád dost.

autor: Ivan Sekanina
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.