Co se v mládí naučíš

Jedno moudré rčení říká, že co se v mládí naučíš, ke stáru jako když najdeš, anebo nějak tak to bylo. Někdo to předělává na co se v mládí naučíš, ve stáří zpeněžíš, to říkal tuším Rychlonožka v Rychlých šípech a to se mi taky líbí, protože je to více motivující. Při jednom natáčení pořadu pro Český rozhlas mi řezbářka Boženka Vráželová Z Nového Hrozenkova vyprávěla, že její otec neměl peníze, ale pokaždé vzal děti do dílny nebo do lesa a naučil je nějakému způsobu, jak se v nouzi uživit. Zrovna tuhle paní naučil vyřezávat holubičky a představte si, ona se tím v důchodu přivydělává dodnes. Rozhodl jsem se proto v souvislosti s pokračující krizí a propouštěním zaměstnanců, že musím svým dětem dát něco do života, aby se jim to jednou vrátilo, a tak jsem vymyslel, že je naučím sekat dřevo, přesněji třísky na podpal v krbových kamnech, protože z plynu se věčně žít nedá, ale dřeva máme chválabohu zatím v lese dost a dost. Nabídl jsem toto školení i našemu staršímu synovi, ale ten se jenom usmál a pokračoval ve své životu důležité práci ve svém pokoji zvaném nora ve hře na počítači. Třeba ho to jednou také bude živit. Odebral jsem se s malým synem na dvorek, on si vzal ke špalku sekerku a já mu řezal desky. Jeho úkolem bylo z těch ořezků nasekat třísky. Nějak se mu nedařilo, vždy si ten odřezek postavil a když dřevo stálo na výšku na špalku, tak ho rozsekl, prostě to dělal špatně. Jako amatér. Ujal jsem se tedy role učitele, podobně jako strýc Pepan v Postřižinách - však víte, jak tam tomu jednomu radil, jak to má dělat a nakonec z něj byl mrzák. Postavil jsem si syna vpravo a sekáním vlevo jsem mu ukazoval, že když si ten odřezek podrží jednou rukou a druhou do něj postupně seká, tam mu ty třísky odpadávají samy a postupně jsem se blížil k ruce až malý zakřičel: „Pozor, usekneš si ruku!", ale já mu názorně vysvětlil, že právě tady začíná souhra mezi pravačkou a levačkou profesionálního sekáče třísek, a když seknu tak zároveň pouštím dřívko prsty a sekerka tak o milimetry míjí čerstvé maso mé ruky. Tak si z toho vzal ponaučení a za čtvrt hodiny přišel s prstem od trochy té krve s tím, že už se poprvé v životě seknul sekerkou. Tak jsem ho pochválil a radostně mu sdělil, že už je tím pravým sekáčem potřísněným vlastní krví, že to je super, protože prst je celý a poučení tu je na celý život. A teď vím, že až jednou bude učit své děti, jak sekat třísky, ukáže jim přesně to samé, co jsem ho naučil já. Jak nasekat dřevo, ušetřit za plyn a zároveň přežít bez zranění a trvalých následků. Čili co se v mládí naučíš, ke stáru jako když najdeš. A tvořivý den přeje Artur Kubica.