Co způsobila kedlubna

17. květen 2005
, Ranní poznámka

Říká se, že svět byl barevnější, zážitky silnější a chutě jaksi lepší, když jsme byli malí. Že by to snad byla pravda? K tomuto zamyšlení vyprovokovala Romanu Kubicovou obyčejná kedlubna.

0:00
/
0:00

Znáte to, procházíte se s nákupním vozíkem oddělením zeleniny jednoho z nespočetných supermarketů a všude se na vás usmívají lákavé plody. Neuvěřitelně kulatá a červená rajčata, zelená jablka zelenější než jarní tráva, zářivě žlutá paprika. Neodoláte. Vždyť co byste neudělali pro své zdraví. Také jsme si to s manželem řekli, když jsme hleděli na kedlubny za lákavou cenu 9,90 za kus. Kedlubna, to je chuť našeho dětství - křupavá, šťavnatá, sladká, jako prázdniny a babiččina zahrádka. A tak jsme si je s velkou chutí nakrájeli ke snídani. Nedočkavě jsme si je dali do úst a.. A nic. Žádná chuť, žádná šťáva. Prostě nic. Jako kdybyste v puse žvýkali amarouny, tu slavnou potravu z Návštěvníků. Nevěřícně jsme na sebe hleděli. To že je kedlubna? Že ten kousek nazelenalé hmoty nezrudne hanbou! Vlastně co by rudnul on. Vždyť za to konec konců ani nemůže. Můj muž se spravedlivě rozčílil, a protože u nás v rodině to funguje asi tak jako v mnoha dalších, já mám na starosti ty malé věci, jako co budeme jíst, co si oblékneme a on řeší ty důležité, jako náš politický vztah ke Kambodži, okamžitě ho to vyprovokovalo k úvaze, kam ten svět spěje. Brzy nás bude 7 miliard, země je uvězněná ve spleti asfaltových cest, ovzduší je zamořené k nedýchání, pracujeme od rána do večera a už ani ty kedlubny nejsou kvůli bezohlednému hnojení to, co bývaly. Tentokrát jsem mu musela dát za pravdu. Zvláště, když jsem se v ranní dopravní špičce pomalu sunula ve svém voze centrem Ostravy. Popadla mě chuť všeho nechat a utéct někam do liduprázdna. A taky vím, co udělám. Liduprázdno se u nás těžko hledá, ale u rodičů na vesnici si kopačkou obdělám kousíček zahrádky a vypěstuji na ní ty nejlepší kedlubny. Třeba nebudou největší a nejzelenější, ale budou Šťavnaté, křupavé a sladké, jako prázdniny, když jsme byli dětmi.

Spustit audio