Cyklistické Osoblažsko
Cyklistické stezky, nezaměstnanost a zlomená klíční kost. Jak to vše spolu může souviset? Může - přesvědčí vás o tom ranní poznámka.
Nejsem zrovna sportovní typ, a přesto jsem se s mým drahým odhodlala k husarskému kousku. Vyrazili jsme na kolech. Doprovod nám dělal kamarád Tomáš. Cesta skončila před Brušperkem, když jedno kosmickou rychlostí jedoucí auto našeho kamaráda srazilo. Naštěstí vyvázl jen se zlomenou klíční kostí. Po tomto akčním zážitku to vypadalo, že mého chlapa už na bicykl nedostanu. Ale ejhle, nedávno kola naskládal do kufru a vyrazili jsme do hor. Přesněji řečeno na Osoblažsko. Zážitek neuvěřitelný - nebudu oslavovat zdejší přírodu, ale ty nejluxusnější cyklistické stezky, které znám. Jsou jimi totiž normální silnice - na Osoblažsku po nich totiž prakticky nejezdí auta - taky kdo by do takové zapadlé oblasti jezdil. Malý region stíhaný nezaměstnaností tak může sebevědomě konkurovat evropským metropolím, jejichž starostové investují obrovské sumy do vybudování sítě cyklistických tras. Na Osoblažsku nevráží nikdo do ničeho ani korunu, a přesto mají toto prvenství. Je to samozřejmě ironie. Ironie lufťáků, kteří přijedou a zase odjedou. Ti lidé tam musí žít, ale jak to dokáží, to skutečně nevím. A jen na okraj, na Osoblažsku jsme nepotkali nejen žádná auta a lidi, ale ani žádný upřímný billboard.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.