Däniken: mimozemšťané se vrátí v prosinci 2012

Pane Dänikene, vy jste ve svém životě prošel hned několika rolemi a profesemi. Další vám přisuzují vaši obdivovatelé či odpůrci. Čím se cítíte být nejvíce?

Logo|foto:Český rozhlas

Samozřejmě, nejbližší je mi povolání z posledních let a nazval bych je - bádající spisovatel.

Náš rozhovor neuslyší jen vaši fanoušci ale také lidé, kteří se s vašimi teoriemi a knihami třeba ještě vůbec nesetkali. V úvodu se tedy nabízí otázka - kde nacházíte důkazy o existenci mimozemských civilizací a o jejich pobytu na Zemi?

Za prvé je to v antické literatuře. Například každý zná bibli. Ve starém zákoně nacházíme postavu boha, který očividně používá nějaké vozidlo, aby se dostal z bodu A do bodu B. Především jde o proroka Ezechiela, který popisuje nejenom vozidlo samotné, ale dokonce kola, křídla a všechny detaily.

Víte, váš výklad některých částí starého zákona zní opravdu velmi fantaskně. Nějak mi to nejde dohromady s vašim obecně známým tvrzením, že věříte v Boha...

Já osobně jsem opravdu hluboce věřící člověk. Jsem dokonce ještě jedním z mála, kteří se skutečně denně modlí. Ale ten bůh, ve kterého bych rád věřil, by určitě neměl zapotřebí používat ke svému pohybu nějaký vůz. Ale to co najdeme v bibli, můžeme najít i v dalších starých textech, především v indických, v takzvaném sanskrtu.

Vy ale nehledáte důkazy o pobytu mimozemšťanů na Zemi jen v literatuře!

Dalším zdrojem je samozřejmě výtvarné umění staré tisíciletí. Jde o vyobrazení různých postav jejich podoba v nás vyvolává otázky. Například v Egyptě v pohoří Tasili najdeme celou galerii takových kreseb ukazujících postavy snášejících se z nebes. A to celé je tisíciletí staré. Nebo třeba v Mexiku byla pod jednou pyramidou nalezena náhrobní deska zobrazující postavu sedící na jakémsi vozidle v předklonu, který odpovídá posedu člověka při jízdě na motorce. Takže v literatuře i v umění je mnoho věcí, které mě přesvědčují, že před tisíciletími byla Země navštívena mimozemskou civilizací.

Proč nacházíte takové důkazy teprve až vy?

Naši předkové se tehdy nacházeli v době kamenné, nepochopili to samozřejmě, a tak se omylem domnívali, že jde o bohy. A takto se to přes tisíciletí přeneslo až k nám.

Vaši odpůrci o vás říkají, že jste z Boha udělal astronauta. Ostatně v českém překladu tak zní i titul jedné z vašich knih...

To je samozřejmě celé nedorozumění. Když bychom připustili, že pocházíme z nějaké mimozemské civilizace, museli bychom se okamžitě zeptat a odkud tedy přichází ta prapůvodní civilizace? Na to bychom museli odpovědět, že vznikla zase z nějaké jiné.... a tak dále... Jednou ale nutně musíme dojít k nějakému prvopočátku a tady bude na místě, aby člověk zpokorněl a řekl si, tady je náš začátek, tady je náš milý Bůh.

Říkáte, že mimozemšťané navštívili zemi před několika tisíciletími. Vrátí se podle vás někdy?

Já jsem absolutně přesvědčen, že se vrátí, protože to slíbili. Antické národy, jako byli Mayové, Inkové všechny znají myšlenku návratu bohů. Není to žádný křesťanský výmysl. A i současná velká náboženství znají myšlenku o návratu. Křesťané například čekají na návrat Ježíše Krista, který pak bude podle Marka sedět na trůně po pravici Boží. Muslimská komunita zase čeká na návrat Mohameda, židovská komunita zase na svého Mesiáše. Takže všechna současná náboženství ale i ta, která zanikla, čekají na návrat. Není možné, že se všechna mýlí.

A víme, kdy se tak stane?

Jediní, kteří udávají přesné datum, jsou Mayové. A podle mayského kalendáře by se mimozemšťané měli na Zemi vrátit v prosinci roku 2012.

V roce 1966 jste vydal svou prvotinu nazvanou "Vzpomínky na budoucnost". Poté následovala celá řada dalších titulů, dnes už jich máte na svém kontě více než třicet. Můžete o sobě říci, že jste svá některá dřívější tvrzení revidoval, popřel?

Něco ano a něco ne. Samozřejmě, byly v mých dřívějších dílech i chyby. Jako mladý člověk jsem byl plný nadšení, byl jsem důvěřivý, nebyl jsem dostatečně sebekritický a to se samozřejmě projevilo. Ale to není ve vědecké literatuře nijak neobvyklé. Když si dnes vezmu nějakou vědeckou knihu napsanou před třiceti lety, tak v ní určitě najdu věci, které už bylo nutné revidovat. Když člověk udělá takovou chybu a přijde na to, pak je otázkou cti si to přiznat a říci "tady jsem se mýlit". Ta chyba by se pak už ale neměla opakovat.

Pan Dänikene, vy jste slavný člověk. Mluví o vás celý svět. Tleskají vám nejen obyčejní lidé, ale také odborníci z akademického světa - aplaudovali vám po vaší přednášce třeba i na Harwardu. Zažil jste někdy v životě fatální neúspěch, potupu, zklamání?

Někdo mi aplauduje, někdo mě kritizuje. Nejsem žádný Guru. Mám rád, když lidé nad mými pracemi přemýšlejí a asi bych se po své smrti v hrobě obracel, kdyby z mého myšlenkového proudu měla někdy vzniknout nějaká sekta věřících.V mládí mě kritizovali podstatně více a taky ta kritika byla někdy hodně zlá.Dneska jsem zestárl já i mí kritikové, takže jsme až klidní a rozumní. A musím říci, že třeba média mě dnes přímo hýčkají.

Určitě máte sny, které se vám zatím nepodařilo naplnit. Který z nich má pro vás největší význam?

Víte, já jsem přesvědčen o tom, že jsem světu dodal řadu indicií svědčících o návštěvě mimozemských civilizací na zemi. Ale, bohužel, nikdy se mi nepodařilo předložit nějaký objektivní důkaz. Takže mým snem je, aby někdo - a nemusím to být zrovna já - našel třeba pod pyramidou předmět, který prokazatelně nepochází z naší planety. Nebo třeba, kdyby se radioastronomům, kteří se snaží zachytit signály z vesmíru, podařilo navázat spojení a prokázat tak, že nejsme ve vesmíru sami.Samozřejmě, největší radost bych měl, kdyby se semnou přišel nějaký mimozemšťan seznámit!