Demokracie s občankou

Ve středu si připomeneme výročí 17. listopadu. Naší mladé demokracii bude patnáct let. Dostane občanku a ponese za sebe plnou odpovědnost. Teď už se nebude moct schovávat za dospělé rodiče. Jejich jména se do občanky nepíšou, stejně jako se už neuvádí zaměstnání. S tím by to měla těžké, musela by co chvíli běhat na úřad a nechávat si průkaz totožnosti vyměnit. To by se jí ale po plánovaném zvýšení správních poplatků dost prodražilo. Naopak průkaz obsahuje údaj o rodinném stavu. Vzhledem k tomu, že sňatky jsou u nás povoleny až od osmnácti, stojí na zadní straně jejího dokladu slovo svobodná. Což by nám v širších souvislostech mělo prospívat. Nicméně všichni dobře víme, že po dlouhých námluvách vloni uzavřela sňatek se společenstvím jiných mladých i starých demokracií v Evropě.

Naše demokracie se ale věkem přehoupla taky přes hranici trestní odpovědnosti. Za cokoli, co teď udělá nezákonného, může jít do vězení, platit vysoké pokuty nebo si odpykávat hodiny veřejně prospěšných prací. To by jí ostatně nebylo ku škodě, ale k užitku. Těžko někoho zavraždí nebo srazí autem, ale okrást, podvést a obelhat, to by klidně mohla. Proč by to ale dělala, že?

Třetí výraznou změnou v jejím životě je legalizace pohlavního styku. Nevím, jak žila v době námluv, a netroufám si tvrdit, že po podpisu společného života v Unii zůstala pannou, přesto je nám všem asi jasné, že v překotných letech jejího dospívání nebylo mnoho času na sexuální výchovu. Možná by ty hodiny výuky měla dohnat. Nebo by si ji někdo měl vzít stranou a připomenout jí aspoň základní pravidlo - nejít s každým, a když už není zbytí, pořádně se chránit.